,,Ga-gangster! Ga-gangster! Ga-gangster! Já ch-ci b-bejt ga-gangster!“ ječím mému přízemnímu kamarádovi do ucha. ,,Už sem slyšel. Musíš to pořád krákat?“ ,,K-k-kdo k-kráká?!“ urazím se. ,,Tak už ztichni. S tímhle příštupem gangster nikdy nebudeš!“ ,,P-příštup-pem??“ zopakuji pobaveně. ,,Odk-kdy ses dal na-na šišlání ,Ba-bandito?“ vypláznu jazyk a donutím ho tak ,aby slezl z lavičky a otočil se ke mně zády ,protože tohle mé brilantní gesto totálně nesnáší. ,,Chováš se ,jak malá.“ Zasyčí naštvaně. ,,To možná bude tím ,že ještě malá je.“ Řekne odhodlaně Lízal –můj bratránek- který se nám právě vyhoupl za zády a zoufalým krokem si to šine k nám. ,,Tak malá zase není.“ houkne tiše Bandita-4 a povytáhne si o dvě čísla větší kapsáče ,jejichž rozkrok má až někde u kolen. ,,Je jí čtrnáct ,pokud vím.“ Zaboří do něj Daniel svůj ostrý pohled až se oklepe. Nemá z mého bratránka dobrý pocit ,stejně jako většina lidí ,se kterými se setkáváme. Kdyby Lízal nepatřil do Zuboženého Světa ,tak by před ním takový respekt rozhodně neměli. To všechno dělají ty legendy o ZKBácích! Člověk se kvůli nim rozklepe a klepat se už nikdy nepřestane. ,,Jano?“ otočí se Daniel na mě. ,,Hm?“ ,,Už tě někam přijali?“ zeptá se. Němě zavrtím hlavou. Chytí mě za bradu: ,,Nezoufej. Brzo někam budeš patřit..“ s těmito slovy se od nás odtrhne. Mávne nám na rozloučenou a po srázu se škrábe ke kostelu ,který stojí několik metrů před námi. V tom kostele se skrývá jeho Zubožený Svět. ,,Brr!“ oklepe se Bandita-4. ,,Kdyby to nebyl ZKBák ,klidně bych mu natlouk!“ ,,Je t-to Z-zKBák a na-navíc t-taky m-m-můj bratránek!“ hodím po něm okem ,čehož si všimne a zklidní hormona. ,,Stejně nevím ,proč tě věčně provokuje otázkama ,jestli už tě někam vzali nebo seš jenom ten bestiální samotář.“ ,,Ne-nejsem be-be-bestiální! A-a už vů-bec ne sa-samotář! M-mám tebe!“ bráním se a zapřemýšlím se. ,,Je-ještě ,že se v na-naší č-č-čtvrti..“ ,,Myslíš Ezzo Street?“ ,,Ne-ne a-asi! Myslím Ko-ko-kobru je-jedenáct!“ zašklebím se. ,,Se-seš o-sel ,Ba-bady-four!“ ,,Íá! Íá!“ začne hýkat. Když se uklidní ,konečně řekne: ,,Tak pokračuj ve svý dedukci ,Mappy.“ A posadí se vedle mě na lavičku ,která se nalézá mezi Zuboženým Světem a DéDé ,což znamená Domov Důchodců. ,,No-o ,p-p-přemýšlela jsem o t-tom ,k-kam bych se m-mohla p-p-přidat ,k-kdybych ne-nechtěla být Ga-gangster. Na na-naší E-e-ezzo S-treet jsou p-přece t-tři skupi-ny li-lidí.“ ,,Jistě. První jsou sexuální fanatici. Jejich kápo Pacouš každý den organizuje svý erotický taneční zábavy a oni tam krouží a ladně se plouží ,rozkoší mu slouží do tý doby než se složí.“ ,,Krá-krásnej rým.“ poznamenám a on pokračuje. ,,Dík. Furt tam dělaj ty sprostý věci?“ ,,Fu-furt.“ Přikývnu a dodám. ,,Ve-vedle Pa-pa-pacoušových m-mejdanů se p-p-pokaždý k-kopí po-použitý k-k-kondomy a po-po-popeláři je nestačej uk-klízet.“ Bandita-4 pokývá hlavou. Jistě v tom vidí stejný problém jako já. ,,Hm.. Je to humus. Vůbec nechápu ,jak se tam Lízalovi mohlo líbit!“ ,,Mý-mýho bratránk-ka z na-naší diskuse vy-vynech!“ zajiskřím. ,,Jistě. Můžu pokračovat vysvětlováním další skupiny ,kam bychom mohli patřit?“ ,,Po-po-pokračuj.“ Dám mu svolení a sleduji ,jak se v tom vyžívá. ,,Další jsou přece ZKBáci! Hnijou v Zuboženým Světě ,brečí nad svým chudinkovským bezcenným životem.“ ,,P-přesně. D-d-dokonce už vy-vystřídali t-tři ká-ká-kápy ,n-ne?“ ,,Jo ,tři.. První byl přece Mady. Pak to vzal ten rocker z Linkin Park.. Jak on se jmenoval?“ ,,Ch-chest-ter.“ ,,Takže Chester ,pak byl Pako ,kterej spáchal sebevraždu..Uff.“ ,,Ch-chest-ter a M-mady t-taky umřeli. Všichni si m-myslí ,že je z-zabila Z-zams.. T-tak jí be-benga vzali a d-dali vy-vyroštovat na el-elektrický k-k-křeslo..“ ,,To je blbost! Kdyby byla na elektrickym křesle ,tak by byla mrtvá a teď by přece nemohla chodit mezi námi a šéfovat jim!“ ,,Mě se Lí-lízal prok-kec ,že p-prej jí dali na el-elektrický k-k-křeslo! A na-navíc.. M-madyho zabít ne-nemohla ,p-protože Ma-mady byl už dávno mr-mrtvej ,k-když na jeho místo nast-toupil Ch-chest-ter! T-t-to Ma-madyho p-přece t-taky usmažili na el-elektrickym k-k-křesle! Dok-konce se z tý p-p-pop-pravy zachovala i k-kazeta! I Z-zamsina p-p-poprava je na k-kazetě.“ ,,Nebetyčná blbost. Nemám rád ,když se v naší čtvrti potulujou voživlý mrtvoly!“ Řekne Bandita-4 a zapálí si cigaretu. ,,Je ú-úp-plně jasný ,p-proč jim ka-ka-každej říká Ne-nesmrtelní.“ Bady-four se podrbe v ryšavých vlasech a zamyšleně dodá: ,,Myslím ,že raději přejdeme k třetí ,podle mého nejlepší skupině ,kam můžeme zapadnout.“ rozhodne. ,,Ga-gangsteři! Už od ma-malička ch-chcu b-bejt ga-gangster! Ch-chodit p-p-po ulici v t-těch legrač-ních obrovsk-kých ka-ka-lhotách ,tričkách a b-botách –vyp-padat jako Em-inem a k-ke všemu m-mluvit jen v rým-mech.“ ,,Gangsteři jsou brilantní.“ ,,Ve-velmi bri-brilantní!“ heknu a praštím ho po zádech. Samozřejmě mi to vrátí ,tak se začneme trochu prát ,když ze čtvrtého patra DéDé vyletí v zelených papučích na balkon babka Vyhazovačka a začne nás vyhazovat. Notně se na ni naštvu ,protože tomu vožungrovi nemohu vrátit jeho dobře mířené rány. ,,K-k-kéž by ti t-tučňák vyraboval le-ledničku ,ty b-babo!“ syknu a sápu se po srázu ke kostelu. Dovnitř nemůžeme ,protože by nás ZKBáci nejspíš zmlátili a tak sedíme před ním na schodech a Bandita-4 kouří jedno cigárko za druhým. ,,Ž-že ti t-to chutná!“ řeknu posměšně a cítím ,jak páchne kouřem. ,,Nazdárek blbouni!“ přižene se k nám kápo Gangsterů ,samotný Dlaždič-1 a vrazí mi facku přes celý obličej ,což považuje jako pozdrav. Zatímco si tvář mnu ,rýsují se mi na ní rudé fleky a Dláža začíná rýmovat. ,,Slyšel jsem ,že prej Mappy ,chce bejt v naší partě taky!“ ,,Jo b-bejt ga-gangster by se m-mi fakt lí-líbilo.“ Potvrdím. ,,Nevim jaký tele ti něco takovýho slíbilo ,ale mi uřvánky tvýho typu neberem! Sami si vyberem –koho naberem!“ ,,Já ne-ne-nejsem ž-žádnej u-uřvánek!“ bráním se a podezřele mi začíná otékat celej ksicht! ,,Jen gangster má svý hranice –neuznává štvanice. Bandita říkal ,že prej jen řveš. Do mýho klanu se nedostaneš!“ Urputně zabořím svůj pohled na svýho pitomýho kámoše. ,,S-seš fakt be-bestiální!“ syknu. Bandita-4 zarytě mlčí. ,,Ne-ne-můžeš d-dát p-přece na k-k-keci nějakýho e-ezopa!“ heknu naštvaně. ,,Já jsem kápo gangsterů a řek jsem –tebe neberu!“ tím jeho slovo končí. Sitzne si vedle mě a zapálí si doutník s vanilkovým smradem. ,,Si m-mi t-to p-p-pěkně po-po-podělal. Dík!“ strčím do kámoše. ,,Nazdar Kláro!“ vyskočí Dlaždič na nohy a začne mávat. ,,No běda! Ta mi tu vůbec nechyběla!“ dodá potichu. Když přijde osoba ,na kterou tak směšně mával ,blíž ,vystřízlivíme všichni. Štíhlou dívčí postavu s kapucou na hlavě ,ze kterýho čumí položený číro bych poznala vždycky. Lehce skloním hlavu ,abych náhodou neviděla do jejích očí. Je to Zams! Ta ,která podle legend zabila Madyho i Chaze a ještě přežila popravu.. Brilantní! Když velký kápo Zuboženého Světa přisune své zablácené tenisky k nám blíž ,tiše a důrazně řekne: ,,Nenávidím svý méno! Nikdy už mi tak neříkej!“ a plnou parou vpřed nakopla Dlaždiče mezi nohy. Na tváři se mu objevila bolestná křeč a on se jí svalil k nohám. Bady-four a já jsme na to s otevřenou pusou zírali. ,,Zdravím..“ otočila se na nás. ,,Do-dobrý den ,Zams!“ vyhrkli jsme. Zams pokývala hlavou a tiše zalezla do díry vedle dveří. ,,Uff!“ první se probudil Bandita. ,,To bylo vo fous!“ ,,To-to b-bylo.. Vi-viděls ,jak m-měla tu ka-kapucu?“ otočím se na něj a upozorňuji na její zubožený vzhled. Tahle kapucí novinka se mezi ZKBáky začala objevovat až před dvěmi lety a za tu dobu stačila zasáhnout celou jejich ubohou generaci. ,,Hm.. Viděl sem. Vypadala jako bez obličeje..“ ,,Jo. P-přesně.“ řeknu a tiše dodám. ,,Vypa-pa-padá jako je-jedna z těch p-příšer ,k-které se po-po-poflakují po-pod mou po-postelí a v no-noci mě cho-chodí stra-strašit..“ Bandita-4 se ťukne prstem do čela. ,,Víš ,co je blbý ,Mappy?“ ,,C-co?“ ,,Třeba ,když tyhle bezksichtý lidi jedou na kole a nemůžou říct: Hele ,vole ,mě fouká do ksichtu! Jako to říkaj normální lidi ,ale musí říct: Hele ,vole ,mě fouká do kapuce. To je blbý ,co?“ ,,Spí-spíš seš blbej t-ty.“ Promnu si nos. Zavrtím hlavou. Tohle musím poslouchat pořád! Stále jen mele tu svou –brilantní postřeh! Bandita-4 se zvedne ze studených schodů a zvedne obě ruce do výše. Tímto gestem dnešní dobrodružství končí. Bady-four mě zesměšnil ,Dlaždič mě naštval a Zams mě vyděsila. To je dneska den! -Pomyslím si ,když vcházím brankou na naši zahradu a skoro zakopnu o svého domácího mazlíčka. ,,Ty-tygřík-ku! T-ty zpropa-padená ga-gangsterská ko-ko-kočko!“ Usměju se na svou zrzavou hlídací kočičárnu a vezmu ji do náruče. Hned mě chytne packama kolem krku a trochu mi tím zlepší náladu ,přesto však ,když usedám s rodiči ke stolu ještě cítím tíživá slova kápa Gangsterů –Dlaždiče: ,,My uřvánky tvýho typu neberem!“ Jakejpak já sem uřvánek ,ty voho! Smutně zalezu do postele ,zadívám se na plakát Linkin Park a s politováním zabodnu svůj pohled do frontmana Chestera. Zubožený Svět není moc bezpečný.. Ani pro týpka jako byl on.
Seberu mobil a přečtu si smsku. “Zamrz sem v Gangsteru. Ve tri pred DeDe. Tak at to stihnes ,vozungre. Cau. Bady-4.“ ,,C-co dělá v Ga-gangsteru?“ zeptám se sama sebe a strčím mobil do kapsy. Sednu si před dům na schody a hraju si s Tygrem. ,,Nazdar Jano.“ Lízal! Opřel se o branku a lehce se usmívá. ,,U-už b-bys mi tak-ky ko-ko-konečně mohl z-začít řík-kat mou p-p-přezdívkou.. K-k-koneckonců d-dal jsi mi ji t-ty.“ Poučím ho bez pozdravu a dál sleduju Tygra ,jak se mi snaží podrápat ruku. ,,To bych mohl. Ale dokud nikam nepatříš ,tak seš pořád Jana.. To jsem ti přece řekl.“ Zabere za kliku. Je zamčeno. ,,T-ty to-toho na-nakecáš.“ Šeptnu tiše. Jeho řeči mě štvou. ,,Cos říkala?“ ,,Ž-že mě zne-znemožňuješ! D-dřív ne-nebo p-p-později b-budu p-p-patřit d-do Ga-gangsteru!“ ,,To těžko!“ usměje se. ,,Slyšel jsem ,jak tě Dlaždič setřel. Bandita ti to pěkně zkazil.“ ,,Vi-vim i b-bez tebe!“ začínám být naštvaná. ,,Kdybys chtěla.. mohl bych se za tebe přimluvit v Zuboženým Světě.“ Nabídne mi velkoryse. ,,Dík-ky ,a-ale já ne-nejsem a-ani u-ub-ubožák a-ani vra-vrah ,t-tak ne-otravuj!“ ,,Myslím to s tebou dobře.“ Pokrčí rameny. ,,Raď-raději s-se starej o se-sebe. Hleď si sve-svejch tr-trablů.. U-už se k to-tobě d-doneslo ,ž-že o t-tobě P-p-p-pacoušovo l-idi řík-říkaj ,ž-že ne-nejsi d-dobrej v po-po-posteli?“ Tímhle ho vždycky dostanu. Jakmile se někdo zmíní o jeho sexuálních schopnostech ve zlým ,zbrunátní ,nafoukne se a týden od něho je pokoj. Zahlédnu ho ,když mizí za rohem ulice. Lehce přeskočím plot a jdu před DéDé. Za chvíli jsou tři ,nerada bych přišla pozdě a nedozvěděla se ty extra novinky od Bandity-4. Doufám ,že tentokrát se za mě u Dlaždiče-1 přimluvil! Jinak ho zabiju! Posadím se na opěrátko lavičky a sleduju babku Vyhazovačku ,jak si pracně zametá svůj balkon. Jakmile mě zmerčí ,začne nadávat ,že takhle se na lavičce nesedí a jestli to dělám doma. ,,Ja-jasně ,ž-že d-dělám. U-u nás s-sedáváme jenom t-takhle!“ odpovím bez okolků. ,,Ahoj..“ No konečně! ,,Na-nazdar v-vožungre! T-ti to tr-trvalo! Ta-tak c-co?“ obrátím svůj pohled na nově příchozího a div neslítnu. ,,Mi-Mike Shinoda?!“ vyjeknu. ,,Aha.. Takže mě znáš.“ zašklebí se a posadí se vedle mě. ,,Jsi tamější?“ ,,J-jo.“ ,,Potřeboval bych vědět ,kde je Zubožený Svět ,jsem domluvený se Zams –znáš ji?- že se tam sejdeme…“ oznámí mi. S otevřenou pusou přikyvuji. ,,Zu-zubožený Svět je t-ten ko-ko-kostel p-p-před te-tebou.. Z-Zams tam mo-možná je.. Ty-ty jsi op-opravdickej Mi-mike Shinoda?!“ ,,Jo ,to sem.“ Odpoví klidně. ,,Ne-Nedal b-bys mi au-au-au-autogram?“ ,,Proč ne..“ vytáhne z kapsy propisovačku a ladně mi na ruku naškrábne své jméno. ,,Oh! Dě-děkuju ,Mi-mike!“ ,,Není zač.. A ty jsi taky ze Zuboženýho?“ ,,Ne-é.. Já jsem Ma-mapp-Mappy.. A-a zr-zrovna ni-nikam nepatřím.“ Skloním hlavu. ,,Aha.. Chápu.“ V podobným duchu takhle mluvíme asi přes hodinu ,dokonce se mi ani jednou nevysmál ,že koktám! Jsem zvyklá ,že se tomu lidi řehní jak blázni a považujou to za pouťovou atrakci ,což mi občas vhrne slzy do očí. Jeho počínání mě maximálně potěšilo! Jenom jsem si občas matně vzpomněla ,že už je půl pátý a ten zatracenej Bady-four nikde ,což mi ,ale vůbec nevadilo ,protože mám vedle sebe toho slavnýho Mikea Shinodu. ,,He-le..M-můžu ti říkat Spi-spike Mino-minoda?“ optám se. Zvědavě si ho prohlížím. Je to můj vzor! Můj vzor! A právě teď sedí vedle mě a svý hnědý oči má jen pro mě. ,,Jo.. Můžeš. Je to moje přezdívka..“ usměje se. ,,Dí-díky.. J-já vím. L-linkin P-p-park je mo-moje oblíbená sku-skupina ,š-škoda ,že Ch-chest-ter…“ tady se zastavím. Trochu mě bodne u srdce ,ale usměrním to zavrtěním hlavy a pohledem do Spikeových očí. ,,M-máš m-moc hezký o-oči..“ vyseknu mu poklonu. ,,Dík.. Ty máš zase moc pěkný škrábance na ruce.“ ťukne mě prstem po hřbetu ruky ,kde se mi rýsují krvavé šrámy od mé kočky. ,,T-to mi udělal T-tygr..“ usměju se. ,,Ty máš doma tygra?“ ,,Hm.. Je ho-hodnej.“ Přikývnu. ,,Není to moc náročný?“ ,,Vů-vůbec. Je-jenom mu mu-síš dá-dávat ž-žrádlo a ma-mazlit se s ni-nim..“ ,,A nemáš strach ,že tě sežere?“ ,,N-ne.. Vž-vždyť je to jenom ko-ko-kočka.“ usměju se. ,,Kočka? A co ten tygr?“ ,,Ja-jakej t-tygr? Mo-moje ko-ko-ko-kočka se jme-jmenuje Ty-tygr.“ ,,Jo ,aha! Já myslel ,že máš doma doopravdickýho tygra..To víš ,od tý doby ,co se Chazzy seznámil se Zams bylo najednou možný všechno.“ Skloní hlavu. ,,Chudák Chester..“ slyším ,jak šeptá. Chytím ho za rameno. ,,J-je m-mi t-to m-moc lí-líto..“ trochu se mi zadrhává hlas. Kdo by neměl Chestera rád?! A když teď vidím Spikeho ,jak lítostivě sklání hlavu a do čela si tahá kšiltovku ,je mi hrozně. ,,No.. Měli bychom už jít do Zuboženého Světa.“ navrhne a rychle vstane. ,,Hm.. Ta-tak b-běž. Já tu po-počkám.“ Pokývám hlavou. ,,Nepůjdeš tam se mnou?“ podívá se na mě nechápavě. ,,Ví-víš.. My ta-tam ne-ne-nemůžeme.. Ne-ní t-to bez-bezpečný.“ ,,Pojď.“ Zaprosí a já nemám na vybranou. S těžkým srdcem se drápu do kopce a když stojím před kostelem ,mám takový divný pocit v břiše ,že mě Mike musí chytit za ruku ,aby mě dovnitř dotáhnul.
Ruku v ruce prolezem dírou vedle vchodu a nestačíme zírat. Zvenku je kostel sice otlučený ,ale zevnitř je to svatochrám! Místo obrazů svatých ,jsou na zdi namalované portréty významných osobností ZKBáků. Celou zeď po levé straně zakrývá obraz tři metry vysoký a pět široký. Jsou na něm tři patroni Zuboženého Světa. Leží na šedém oblaku a tisknou se tvářemi k sobě. Zams je na pravé straně ,usmívá se a jedním okem kouká po Chesterovi ,který je uprostřed a vypadá velice šťastně. Po jeho levé straně se vražedně šklebí Mady a když se mu člověk zadívá do očí,jakoby viděl všechny jeho hříchy. Na pravé straně kostela jsou obrazy menší ,mají šedé vybledlé rámy se spoustou prachu. Na jednom je Zams. Krčí se na jednom hrobě se zkříženýma rukama. Tváří se smutně ,přesmutně. Rve mi to srdce. Její pohled směřuje na ten kámen ,kde je napsáno Chester Bennington. Milovala ho.. Na dalším je Pako ,obklopen ZKBáky a jeho tvář je strašně zoufalá. Brání se jejich dotekům a snaží se je rukama zadržet ,aby ho neporazili. Pak je zde obraz s Madym. Zuřivě se na mě dívá , z jeho pohledu šlehá smrt ,v ruce třímá nůž ,ze kterého skapává krev a jednou nohou jakoby chtěl vystoupit z obrazu. Další je Chester ,stojí před oltářem. Usmívá se a dívá se na ZKBáky ,kteří před ním posvátně klečí a uznávají ho jako svého kápa. ,,Nádhera ,co?“ špitne Spike a stiskne mi ruku. Tiše přikývnu. ,,Hej.. Co vy tady?“ přižene se k nám ZKBák. ,,Já jsem Spike Minoda ,tohle je Mappy. Máme domluvenou schůzku se Zams.“ Oznámí v klidu. Já zalapám po dechu –My máme domluvenou schůzku se Zams?! On si to spletl! Teď mě zabijou ,stáhnou z kůže ,vykostí a zase mě nechají obživnout! Jsou přece nesmrtelní.. ,,Tak to jo.. Já jsem Osel. Zams už Vás očekává.“ Usměje se. Jsem ,jak ve snu. Jak nás očekává? Jsem po smrti? ,,S-spikeu!“ zatáhnu ho za ruku. ,,Neboj se a pojď!“ táhne mě po točitých schodech na balkon ,kde na nás čeká Zams společně s Lízalem. „Bra-bratránek mě za-za-zastřelí!“ Zoufám si. ,,Mikeu ,Mappy..Posaďte se.“ nabídne nám Daniel a dokonce se na mě povzbudivě usměje. Copak on se na mě nezlobí? Sotva před dvěma hodinami jsem ho setřela a on nic!? Po celé délce balkonů dlouhého asi deset metrů je nevkusný rudý gauč ,před kterým stojí obrovská televize a menší stolek ,kde máme připravenou kávu. ,,Ahoj.. Tak jste konečně dorazili.“ Mrkne na nás Zams pobaveně. Dokonce nemá kapucu. Je vidět její hezký obličej s potemnělýma smutnýma očima. Jednou mi někdo řekl: ,,I kdyby se Zams smála jakkoliv vesele ,nikdy její oči nebudou zářit tak ,jako když s ní byl Chester.“ Před čtyřmi roky byl Chester její ,dokud jí ho Mady nevzal. Před čtyřmi lety byla Zams malá sedmnáctiletá holka ,která nevěděla ,jaké je žít a zemřít. Lízal byl v té době posedlý sexem ,ve svých devatenácti byl nezkrotný.. Teď je mu třiadvacet ,zmoudřel. Jako Pako ,který byl před čtyřmi lety ještě naživu. Letos by mu bylo pětadvacet ,jenže před dvěmi lety spáchal sebevraždu. Snad proto od té doby ZKBáci nosí na hlavách kapuce ,jako úctu člověku ,který jim tolik pomohl. Jako památku starého dobrého Paka ,který si pamatoval na muka Zuboženého Světa ,když jim ještě vládl Mady. A tenhle zlej týpek se jistě může kdykoliv vrátit ,protože u těchto nesmrtelných šílenců je všechno možné.. Dřív to bylo veselejší ,zdá se mi. Teď už jsou starší a přemýšlivější. Všechno se změnilo. V rohu balkonu se tiskne ještě jedna osoba –Lucifer. Naštvaně se kroutí a zírá na nás. Na hlavě má tmavě modrou kapuci ,chvíli ho pozoruji ,ale pak se spolu se Spikeem posadím na gauč ,mezi dveřmi se objeví Osel. ,,Před dírou do kostela stojí Bandita-4. Dožaduje se vstupu do Zuboženého Světa ,protože sem šla prý jeho kámoška Mappy.“ Polknu. Zatracenej Bady-four! ,,Co s ním mám dělat?“ zeptá se Osel. ,,Zabít!“ sykne z rohu Lucifer. Málem omdlím ,naštěstí mě Spike chytí za rameno. ,,Nepouštějte ho dovnitř. Ať si jde po svých. Osle.. Když jdeš teď dolu ,vyprovoď prosím Lucifera před díru. Obávám se ,že v Zuboženém Světě už nemá ,co pohledávat.“ Pronese Lízal. ,,Cože?!“ sykne Lucifer. ,,Já jsem tu byl ještě za dob Madyho a ty mě budeš vyhazovat ,ty labile?!“ ,,Lucíšku ,táhni!“ řekne tichým hlasem Zams a pohledem se do něj zabodne. ,,Vy svině! Nikdy jsem vás neměl rád!“ ,,Vždycky jsme tě nenáviděli! Mělo ti dojít ,že až to tu vezmu já ,ty už tu nebudeš! Nejsem tak hodná jako Pako ,navždy budu Madyho oblíbenec.. Madyho vrah!“ ušklíbla se a zvedla z gauče. ,,Mělas bejt mrtvá! Usmažili tě na eletrickým křesle!“ ,,To ano ,usmažili mě ,ale teď jsem zpět a ty budeš dělat to ,co já ti řeknu! Do ZKB už nepatříš. Zkus se jenom objevit u kostela a elektrický křeslo dostaneš ty!“ řekne výhružně ,načež Osel chytí Lucifera za krk a táhne ho pryč. Ještě chvíli ,když si Mike povídá s ostatními ,slyším ,jak Lucifer úpí a volá ,že tohle nikomu jen tak neprojde. Naskočí mi z toho husí kůže. ,,A co ty ,Mappy? Slyšela jsem ,že zatím nikam nepatříš.. Nechceš být člen ZKB jako Mike?“ otočí se Zams na mě. ,,Spi-spikeu! T-ty?“ Přikývne. ,,Celý naše seznámení bylo sehraný. V Ezzo Street jsem už pár týdnů ,setkal jsem se s Lízalem a on navrhl ,že bych tě sem mohl takhle přivést.“ Mrkl na mě. ,,Budem kámoši ,co říkáš?“ ,,J-já vů-vůbec n-nevím.. To-tolik se to-toho o Z-zuboženým Svě-světě říká.. T-ty l-legendy..“ ,,Ty legendy jsou pravdivý jen z části..“ podotkne Zams. ,,Všechno bylo úplně jinak.“ ,,J-já op-op-op-opravdu nevím.. Dá-dáte mi nějaký č-čas n-na roz-rozmyšlenou?“ ,,Máš ho mít.. Ale chodit už do Zuboženého Světa můžeš normálně ,nic se ti nestane.“ Ozve se Lízal a chytne mě za ruku. ,,Byl bych moc rád ,kdyby ses vykašlala na Gangster a patřila sem. Bylo by to pro tebe bezpečnější..“ Nevěřím vlastním uším. ZKBáci a bezpěčnější!? On se zbláznil! Vždyť tu zemřel Mady ,Chester ,Pako ,Zams.. No sice Mady umřel víckrát a Zams zase žije ,ale.. Ježiši kriste! Bezpečnější! Vždyť Pako spáchal sebevraždu určitě jen kvůli ZKBákům! ,,Bu-bu-budu si to m-muset je-ještě roz-rozmyslet.“ Řeknu tiše. Rozloučím se s nimi ,Spike na mě povzbudivě mrkne a já se ženu k díře. Už ,abych byla venku!
,,Musíme se na hřbitově být? Nestačí ,že tu až zemřu budu hnít?!“ mudruje Bandita. Svěřil se mi ,že ho Dlaždič-1 vzal do party a on je teď velkej gangster. Já už se týden rozmýšlím ,jestli mám vstoupit do Zuboženého Světa či nikoliv. Nikdo mi neporadí. Bandita-4 se pořád jen vzteká ,když se o tom bavíme. Rodiče mi nepomůžou ,jsou nějaký rozhádaný.. Zubožený Svět se pro mě stal takovým menším útočištěm. Pokaždé ,když tam přijdu ,tak mě přivítá s otevřenou náručí. Spikeho tam vidím každý den a Zams.. Není až tak zlá! Dokonce jsme spolu včera hráli šipky ,užila jsem si tolik legrace jako s Bady-fourem nikdy. Lízal ,když mě tam vidí ,záři jak sluníčko ,docela nás to sblížilo a konečně mi začal říkat Mappy! Né ,mým stupidním jménem! ,,Hele ,Jano..“ ,,Ne-neříkej m-mi tak! Ne-nemám to rá-ráda!“ škytnu ,když se toulám kolem hrobů. ,,Cože?“ Bandita se dočista zastaví. ,,Nikdy ti to nevadilo..Jano! Odkdy prosím tě nemáš ráda svý jméno?“ ,,Ne-nemám rá-ráda svý jmé-jméno? T-to by-bych p-p-p-přece ni-ni-nikdy ne-neřekla.. F-f-fakt je ,ž-že po-poslední dobou m-mi d-dochází ,j-jak je hro-hrozný a j-jak m-mě š-štve ,k-když m-mi tak něk-někdo říká..“ ,,To je degenerace z toho tvýho bestiálního Zuboženýho Světa. Tímhle tempen bude po tvým vztahu ke Gangsteru veta! “ naštve se Bandita-4. ,,C-co to k-kecáš?! A ří-říkej mi Ma-mappy n-nebo t-ti napařím el-elektrický k-křeslo!“ ,,Už mluvíš ,jak ZKBák! Slyšíš se..“ ,,H-h-h-hlavně t-ty po-poslouchej dobře ,c-co ří-říkám já ne-nebo š-špatně sko-skončíš!“ syknu a na hlavu si nasadím kapucu. Proč já se sakra musím zahazovat s takovým vožungrem! ,,Strašně ses změnila..“ zavrtí Bady-four hlavou a vykračuje si to pěšinkou vedle mě. ,,K-k-konečně jsme to n-našli!“ vypísknu a zastavím se na potemnělém hrobu s jednou žlutou pivoňkou ,ale jinak neudržovaného. ,,Fíha.. To je vošklivý! Nikdo se o to nestará.. Čípak ten hrob asi je?“ ,,S-si t-to p-p-přečti ,ne ty vo-žungře!“ zapíchnu se pohledem do náhrobního kamene ,kde je vytesán nápis: “Mady“ a pak datum narození a úmrtí. ,,B-blbý je ,ž-že tu ne-ne-není ,j-jak se jme-nuje..“ Zavrtím hlavou. ,,Slyšel jsem od Dlaždiče ,že se menuje Marcus Dylan..“ ,,Bl-blbost. T-tak se jme-novalo Ch-chest-terovo de-de-dementní dv-ojče ,k-který je po-po-po smrti a k-kterýho us-usmažili místo M-madyho.“ ozřejmím mu. ,,Co to kecáš?“ ,,He-he-he-hele ,t-tohle mi říkala Z-zams.. a t-ta to vě-vědět mu-musí!“ chytím ho za loket. Ucukne. ,,Klídek ,já ti věřím.. Hele ,tady je dokonce i jeho hrob.“ Ukáže na hrob pokrytý spoustou květin s nápisem: “Marcus Dylan Bennington“ a opět narození a úmrtí. Nakonec jsme našli ještě Pakův hrob. ,,Libor Pak narozen..“ předčítá Bandita-4. Do srdce se mi vleje trochu lítosti. Sice jsem ho neznala ,ale Zaměstnanec o něm skvěle vyprávěla. ,,V našem srdci stále žije..“ přečte báseň a oba se pozastavíme nad tím ,že “v našem srdci“ je přeškrtané a “stále žije“ je podtržené. ,,Je to divný ,co?“ otočí se na mě Bady-four. Je trochu vyveden z míry ,když najednou patřím mezi tý bezksichtý lidi ,co se jen tak potulují po městě. Nejvíc ho straší ,že nevidí ,jak se tvářím a šokuje ho ,jak hladce a rychle zapadám mezi ZKBáky. ,,V-víš ,c-co je ne-ne-nejzajímavější?“ začnu. ,,Co?“ ,,Ž-že tu n-není h-hrob Ch-chestera Be-be-be-benningtona..“ oznámím mu. ,,Z-zams ř-říkala ,ž-že ho P-pako za-zařizoval tady ,n-než se z-zabil.. O-ona u Cha-chazyho hro-hrobu nikdy ne-nebyla.“ Bandita-4 pokrčí rameny a posadí se na Madyho hrob. ,,Všechno je to bestiální.“ Zapálí si cigaretu. ,,He-he-hele ,j-jak to ,ž-že p-přede mnou ne-ne-mluvíš v rýmech ,t-ty o-obrgangstere?“ drcnu do něj. ,,Víš ,Mappy.. Je to hrozný ,ale dělá mi to problémy.. Gangster musí mluvit jenom v rýmech ,ale mě to nejde.. Prosím nikomu to neříkej.“ Chytí si hlavu do dlaní. ,,Hm.. Ne-neřeknu.“ ušklíbnu se tomu velkýmu gangsterovi ,kterej je najednou tak bezradný. ,,Tak řekneš nebo neřekneš?!“ ,,Ří-říkám ti ,ž-že ne-neřeknu.“ ,,Tak si sundej tu kapuci ,ať vim jesi to myslíš vážně!“ hmátne mi po hlavě a strhne mi ji. Hodím po něm zuřivý pohled ,urychleně se zvednu a snažím se odkvačit do Zuboženýho Světa. ,,Kam zdrháš ,ty vožungre?!“ zaúpí. ,,J-jdu d-domu. Mu-musím ma-ma-mamce h-helpnout s ná-nádobím. Na-zdar!“ zamávám ,naposledy se ohlédnu –nikoliv po Banditovi ,ale po těch navýsost zajímavých hrobech ,který mě dovedli k názoru ,že jestli je Chester mrtvý ,tak se nejspíš někde bez hrobu chystá oživnout. I když mi to Zams vysvětlila ,stále kolem ZKBáků létá to kouzlo zrození..Pro mě budou navždy nesmrtelní ,to nikdo nezmění.
Posadím se na rudý gauč a utřu si slzy. Právě ,když jsem šla do Zuboženého Světa ,potkala jsem ty největší magory na celý zeměkouli. ,,Hele ,to je Mappy.. Ta koktavá holka ,kterou nevzali do Gangsteru!“ ukazoval na mě jeden z nich. ,,T-tak coo Mappyčko? Nebrečelás kvůli tomu?“ a zuřivě se smál. ,,Koktavá holka! Koktavá holka!“ za těchto výkřiku jsem vběhla do kostela ,málem porazila Osla a schoulila se na gauči do klubíčka. ,,Mappy ,co se děje?“ pohladí mě Mike po vlasech. Ani jsem si nevšimla ,že tu je! ,,S-spikeu ,b-b-běž p-pryč.“ Brečím. ,,Ani mě nehne. Vzpomínáš? Jsem tvůj kámoš. Řekni mi ,copak tě trápí ,uleví se ti.“ Nepřestává mě hladit. ,,S-s-starej se o se-sebe a n-ne o nějak-nějakou ko-ko-koktavou ho-holků-ů!“ ,,Prosim tě ,kdo ti to řekl? Nikomu přece nevadí ,že trochu koktáš..“ ,,T-trochu!?“ kuckám se. ,,T-ty k-k-k-kluci ve-venku se m-mi smá-smáááli!“ zařvu snad na celej Zuboženej Svět. Najednou se cítím ,stejně zuboženě jako on. Trpíme spolu ,spolkne mé slzy.. mé trápení. Z venku zaslechnu smích těch kluků. ,,Áť s-sé mi nésmějou!“ chytím Spikea za ruku. Nahne se přes zábradlí. ,,Osle ,utni je!“ Ten se hned rozběhl ven ještě s pár ZKBáky. ,,Neplakej. Vidíš.. Tvůj Zubožený Svět tě nikdy nenechá ve štychu. Nikomu nedovolíme ,aby ti ubližoval.“ To už je u mě Zams. Svírá mi ruku a snaží se mě spolu s Mikeem utišit. ,,Co se stalo?“ vletí do dveří Lízal ,když mě spatří klekne si vedle našeho spolku a začne. ,,Mappy.. Co se děje.“ ,,J-já koktám!“ zaječím znovu ,aby to tomu dutohlavovi došlo.
Chovala jsem se fakticky jako hlupák. Brečela jsem jenom kvůli tomu ,že už od malička koktám a některým lidem to prostě připadá vtipný. ,,Jsou to blbci. Nevšímej si toho.“ Řekne mi u večeře v Zuboženém Světě Daniel a vidličkou si nabere kus brambory. ,,J-já vím. By-bylo to o-ode mě h-hloupí.“ Pokývám hlavou. ,,Nikoliv ,Mappy. Nikdy se nemusíš stydět za svý city.. Jestli budeš chtít ,můžeš tady se mnou přespat.“ mrkne na mě Zams. ,,Dí-díky.. Rá-ráda zůstanu.“ ,,Zůstaneš?“ zeptá se Lízal nechápavě. ,,Hm.. Do-doma je po-po-poslední dobou nějaký d-dusno. Tá-táta už dva tý-týdny spí na ga-gauči v obýváků. Fu-furt se há-hádají.“ ,,Když si můj táta přestěhoval lůžko pryč od mámy ,tak jsem věděl ,že se něco děje. Za měsíc se pak rozváděli.. Bylo to hrozný zjištění! Díky bohu za Paka! Pomohl mi v těch nejtěžších chvílích!“ vzdychne Osel. Rozvod? Přece by se moji rodiče nerozvedli.. Milují se! Že ano? ,,Mo-moji rodiče se roz-rozvádět ne-ne-nebudou..“ řeknu tiše. ,,Jistě ,že ne ,Mappy. Maj se rádi.“ kývne Lízal ,ovšem tak nepřesvědčivě až se ve mně zahryzne pochybnost. ,,Už se k vám donesla zvěst ,že se Marcus Dylan poflakuje zpátky ve svý kryplovský nemocnici pro debili?“ ozve se ZKBák ,kterému tady neřekne nikdo jinak než ,Zub. ,,Cože? Marcus ,že by taky voživnul?“ nahne se Zams přes stůl. ,,Kdes to sebral ,Zube?“
Ležím na rudým gauči ,v ruce jablko a naslouchám Zuboženému Světu. Zams mi tiše vypráví. ,,Slyšíš to vrzání schodů?“ ,,Hm..“ přisvědčím. ,,Zní to přesně jako tenkrát ,když Mady rozzuřeně přiběhl sem na balkon a začal tu Lízala mlátit hlava nehlava. Pak mu vrazil nůž do břicha. Když se Daniel ,tvůj bratránek ,válel v krvi na zemi ,všichni jsme kolem něho klečeli a snažili se mu pomoci. Mě bylo tenkrát strašně zle. Pako se snažil vzpomenout si na něco ze zdravotní nauky ,aby Lízalovi pomohl.. A náš velký vůdce Mady ,který by nás přece za nic na světě nedal ,si v klidu scházel po schodech dolů. Znělo to ,jako by z nich sestupovala smrt. Při každém kroku se ozvalo vrzání ,které mrazilo až v kostech. Všude kolem byla tma ,jen na balkoně zářila malá svíčka.. Tenkrát Mady vypadal jako démon. Když sešel ze schodů ,sebral motorovou pilu ,která ležela na dřevěné lavici a začal jí šermovat kolem. Osel zůstal u Lízala ,ale ostatní se rozeběhli zabránit Madymu ,aby nám náš svět zničil. Začal nás honit tou motorovkou po Zuboženém Světě. Křičel na mě: Zams ,zabiju tě! Rozřežu tu tvou umíněnou hlavu.. Brr. Do dnes ,když slyším to strašné vrzání nebo zvuk motorové pily doprovází mě strach.“ ,,T-to muselo b-být hr-hrozný.“ řeknu úzkostlivě s očima do kořán. ,,Je to prokletí.. Být člen ZKB a znát.. Znát ty hrůzy ,které Zubožený Svět skrývá.“ vzdychne Klára. Převalím se na záda a ohryzek hodím do koše. ,,A jaký byl můj bratránek před tím ,než konečně dostal rozum a přestal se stýkat s Pacoušem?“ zajímám se. ,,Lízal? Byl vždycky skvělej. Jeho sexuální vtípky a myšlenky nešly přehlížet. Ve všem viděl příležitost ,jak zaskórovat. Byl ,stejně jako Pako ,můj nejlepší kámoš a vždycky stál při mně. My tři jsme byly skvělá parta..“ opět vzdychne a usměje se. Po tváři jí sklouzne slza. Nikdy jsem neviděla plakat ZKBáka. Nešetrně kapku ,která jí stékala po tváři ,setřela a pokračovala. ,,Šíleně jsem se děsila toho ,že mi zase bude povídat svý sexuální zážitky. Dokázal to tak perverzně podat ,že sis myslela ,že není zkušenějšího člověka než je on. Ty přece víš ,proč se mu říká Lízal ,ne?“ otočí své zelené oči na mě. ,,Ehm.. M-myslím ,ž-že tu-tuším.“ přikývnu. Zams se začne smát. Její smích se odráží od studených šedých zdí kostela.. Od obrazů patronů.. Od slz ,které tu byly prolity a padá zpět do našich uší. ,,Škoda ,že jsi nepoznala Paka.. Byla by ses pokochala tím ,jak jsme vždy dokázali Daniela vydeptat.“ ,,Sly-slyšela jsem ,ž-že Pa-pa-pako byl do-dost starostlivý.“ Pokrčím rameny. ,,To byl. Dokázal se o všechno postarat. Byl takovej hnací motor ZKB. Jedině on všechno udržoval vchodu a plnil rozkazy našich někdy až příliš ambiciózních vůdců.. Pako byl fajn. Je.. Je strašný ,že to takhle skončilo. Bez varování..“ ,,Ni-nikdy t-ti ne-neřekl ,co ch-chystá?“ zeptám se nechápavě. Přece byly pořád spolu ,ikdyž ona byla mrtvá a on živý! ,,Ne.. Nikdy. Ten den ,co zemřel se choval už od rána divně. Když jsem se tajně kradla do Zuboženého Světa předal mi papír ,kde bylo napsáno ,jak a co mám dělat až budu vůdce.. Jak na to ,aby mě ta sebranka štvanců poslouchala. Potom mi ze srandy vylíčil ,jak by si přál pohřeb.. Alespoň tenkrát jsem myslela ,že to sranda je.“ Prudce zamžourá očima do světla a začala vyprávět opět. Tentokrát jsem se do jejího vyprávění propadla úplně. ,,Ráno bylo chladno. Pako vešel jako vždycky do kostela a s každým se přivítal.. Zpíval si tý svý dementní písničky od Turba. Miloval je.. Všechno bylo tak stejné až na ten stupidní papír a jeho vylíčení vlastního pohřbu. Nakonec se omluvil ,že musí jít nakoupit.. Měla jsem ho zadržet!“ křikne do ticha. ,,P-přece to ne-nešlo..“ pohladím ji po rameni. ,,Ale šlo. Kdybych něco udělala.. Něco řekla.. Neskočil by do tý vody! Neutopil se! Nezabil se..“ ,,Vá-vážně je op-op-opravdu mrtvý? T-třeba se vrátí.. T-tak ja-jako se vrá-til Ma-mady.“ ,,Ne ,Mappy ,on už se nikdy nevrátí.“ Ukončí Klára rozhovor. Na hlavu si dá kapuci a zahrabe se pod peřinu.
Hodinky ,které mám obtočené kolem levého zápěstí ukazují už tři hodiny ráno a já stále nemohu zamhouřit oči. Podle Zamsina pohledu na strop kostela ,kde je vyobrazení všech vůdců ZKB tak jak šli za sebou ,poznávám ,že taky nespí. Seberu odvahu a zeptám se ještě na něco. ,,Z-zams?“ ,,No?“ otočí se na mě. ,,Ja-jakej byl Che-chester?“ Zasní se. ,,Chester pro mě byl bůh. Žil svůj život tak energicky až jsem měla někdy strach ,že je pro Zubožený Svět až příliš živý.. Že by ho snad mohl prozářit barvami ,které nikdo z nás neznal. Každý jsme za ním šli a šedost dnů nechávali za sebou jako minulost. Nejenže po jeho příchodu byl kostel vždy zářivý ,ale v teple jeho náruče se mi zdál můj život prosycen barvami jako duha. Nic nemohlo být krásnější než jen vteřinu ho držet za ruku a vzít si do svého nitra něco z jeho radosti ,kterou plnými hrstmi rozhazoval mezi nás.. Kterou mi nikdy nepoznali. V jeho přítomnosti jsme zapomněli ,co je to strach.. A proč bychom se vůbec měli bát? Náš skvělý vůdce Chester stál při nás. Se mnou zacházel jako s nejněžnějším kvítkem.. Přitom jsem byla jenom šedá myš!“ ,,Ni-nikdy jsi ne-ne-nebyla j-jen še-šedá m-myš ,Z-zams..“ obrátím na ní své oči ,ohromené jejím proslovem. ,,Byla ,Mappy.. Byla. Všichni to věděli i Chester.. Jenže on ve mně dokázal vidět i něco víc..“ ,,M-milovala jsi h-ho?“ vyhrknu neslušně. Zams se zamyslí. Začne si kousat nehty. ,,Hm.. Nemůžu říct ,že jsem ho milovala.. Já ho stále miluju!“ vzdychne. Je mi jí tak líto! Stále mám jako malé dítě představy ,že se Chester vrátí.. Že se všichni ZKBáci zase sejdou v Zuboženém Světě a budou šťastní.. Tak jako nikdy nebyly. ,,Mappy.. To je hloupost! Všechny ty povídačky o vzkříšení Madyho. Kravský keci o tom ,že jsme nesmrtelní. Nic z toho není! Mady získal svůj život podvodem.. Mady ukradl život někomu jinému! Byl to bastard!“ vyčítala mi už kolikrát Zams. Ale já nikdy nepřestanu věřit na pohádky ,jedině to mě drží nad hladinou tohohle šedýho světa. Kdyby tahle nesmrtelnost nefungovala ,jak by se potom mohl Marcus Dylan živý a zdraví potulovat ve svý nemocnici pro labilní lidi?
,,Jano.. Hele ,fakt se mi nelíbí jak moc se těm potrhlejm ZKBákům podobáš!“ vychrstne Bandita-4 vodu z kelímku do umyvadla a narve si kartáček znovu do pusy. Sedím na pračce a s nadhledem sleduju jeho počínání. ,,Ne-neříkej mi Ja-jano!“ syknu a schválně si zatáhnu kapucu ještě víc do obličeje. Bady-four přestane s očistou a s vyčnívajícím kartáčkem z úst se na mě zahledí. ,,Víš ,jak vypadáš?! Jako ta bláznivá Zams!“ rozhlédne se kolem sebe. Kartáček letí do umyvadla. ,,Promluvil jsem s Dlaždičem-1..Přimluvil jsem se u něj ,aby tě vzal do Gangsteru!“ zazubí se. ,,T-to snad by-byla tv-tvoje po-po-povinnost po-potom ,co-s mě t-tak ze-zesměšnil!“ řeknu a jdu do kuchyně ,kde zabořím hlavu do ledničky. Vymeteno! ,,Ne-nemáš a-aspoň jo-jogurt?“ drmolím. ,,Nestačil sem nakoupit! Nejsem robot!“ kopne do dvířek ledničky a zacvakne mi před nosem. ,,Hla-hlavně ,že že si Ga-ga-gangster!“ podívám se na něj. ,,Jo to sem!“ ,,Ž-že ne-nemluvíš v rý-rýmech..Pche!“ ,,Říkal sem ti ,že to neumím!“ kvikne uraženě. ,,Hm..“ ,,Chceš vědět ,co sem o tobě řek Dlaždičovi?“ přitáká. ,,An-i ne. Ch-chci je-jenom vě-vědět je-jestli mě vz-al.“ ,,Mappy.. je mi to strašně líto!“ ,,Jdi d-do pr-prdele! Ce-celý si m-mi to zka-zkazil!“ vypísknu. Chce se mi řvát! To nedokáže přemluvit jednoho dutohlavýho vůdce Gangsterů ,aby mě vzal do party? Kdo by se do toho jejich bezbarvýho a blbýho Gangsteru rval! Já už tam nechci! Nechci? Jak milé překvapení! ,,Mappy.. Nezlob se..“ chytí mě za ruku. ,,Já s-se ne-ne-nezlo-bím. Stejně už pa-pa-patřím d-do Z-zKB.“ ,,Cože?!“ ,,P-přesně t-ak!“ ,,Táhni ven ,ty bestiále!“ zařve Bandita a div se mnou nevyrazí dveře! ,,Ba-ba-bady.. C-co?“ ,,Vén!“ Mrskne dveřmi. Zůstávám stát samotná na tiché chodbě..
Naši se zase hádají. Obléknu na sebe zářivé červené kalhoty ,mikinu s kapucí ,kterou si hned narvu na hlavu a pochoduju tiše ze schodů. Mamka klečí v kuchyni a pláče ,z obočí jí stéká pramínek krve. Táta stojí nad ní a burácivě křičí. Já jen s otevřenou pusou poslouchám jeho slova. ,,Rozvedu se s tebou!“ To je jediná věta ,která se mi dostala do hlavy a teď pálí a bolí. Přeskočím přes zábradlí ,dostanu se jako ve snách ke dveřím a pádím šedou ulicí pryč. Moje nohy jsou jako z ocele ,ani je necítím. Na prsou mě píchá ,dochází mi dech. Kapuca mi spadla a mé rozpuštěné vlasy mi létají do obličeje. S nechápavě otevřenou pusou a uslzenýma očima přemítám ,jak to jen mohl vyslovit! Vždyť se milují! Vzpomenu si na rozhovor při minulé večeři ,kdy jsem řekla.. ,,Hm.. Do-doma je po-po-poslední dobou nějaký d-dusno. Tá-táta už dva tý-týdny spí na ga-gauči v obýváků. Fu-furt se há-hádají.“ ,,Když si můj táta přestěhoval lůžko pryč od mámy ,tak jsem věděl ,že se něco děje. Za měsíc se pak rozváděli.. Bylo to hrozný zjištění! Díky bohu za Paka! Pomohl mi v těch nejtěžších chvílích!“ vzdychne Osel. Rozvod? Přece by se moji rodiče nerozvedli.. Milují se! Že ano? ,,Mo-moji rodiče se roz-rozvádět ne-ne-nebudou..“ řeknu tiše. ,,Jistě ,že ne ,Mappy. Maj se rádi.“.. To tenkrát řekl Lízal. Sám možná věděl ,jak strašně mi lhal!
Sedím na lavičce před DéDé (domovem důchodců) a skrze slzy zírám na majestátně stojící kostel přede mnou. Mám na něj vztek! Jak mohl dopustit ,aby se mi něco takového stalo! Má mě přece hlídat! Celý svůj život vkládám do jeho šedých stěn a on necítí nic víc než chlad. ,,Ch-chcípni!“ vyjeknu. ,,Ni-nikdy jsi m-mě ne-neměl rá-rád ,ty be-bestiánskej ko-ko-kostele!“ špatně se křičí ,když u toho člověk kokrhá jako krůta. ,,Nasadit křídla racků.. Nádherných bílých racků! Obletět svět.. Příjde čas návratů!“ Zpívá kluk s černými dredy ,který mě až do té doby tiše pozoroval. ,,C-co chc-eš?“ vyjedu na něj. ,,Proč nadáváš na ten kostel? Něco ti provedl?“ otočí se na mě. ,,J-jo! Ka-ka-každý mi sli-sliboval ,j-jak mě Zu-zuboženej s-vět och-ochrání.. Vy-vysral se na m-mě!“ rozčileně slezu z lavičky a mrštím směrem ke kostelu kamenem. ,,Chápu tě.. Je to jen bílej kostel. Co by mohl pro takovýho ubožáka jako seš ty udělat?!“ ,,J-já ne-ne-nejsem ž-žádnej u-bož-ák!“ reaguji přehnaně prudce. Tak přehnaně jako by reagoval hlídací pes na pošťáka.. Nebo jako člověk ,který už ztratil všechno ,co měl a nemá pro co žít. ,,Nejsi? Ty přece k ZKB patříš?“ Tiše přikývnu. Už ano. Zamotali mě do svých sítí. Obelstili mě sliby ,které nikdy nikdo nevyslyší a obrali mě o možnost bejt víc než nesmrtelný ubožák. ,,Co se ti stalo tak hrozného ,že se ti zhroutil svět?“ ,,Mo-moji ro-diče s-se roz-rozvedli.“ Spolknu slzu. ,,To je zlý ,ale nemůžeš vinu svalovat na okolí. Není to ani tvoje chyba. Nikdo za to nemůže! I já měl kdysi kamaráda ,který měl stejný problém jako ty.. Dal na moje rady. Rád ti pomůžu překonat tohle období.“ ,,S-se tě o to nep-nep-neprosím! Do-kážu si po-poradit sa-sama!“ ,,Ale no tak. To nezvládneš. To přece víš. Nech si ode mne pomoci.“ Mrknul na mě a vzal mě kolem ramen. Začali jsme se procházet směrem k náměstí. Zvláštní je ,že tenhle týpek nepatří ani k Pacoušovým sexuálním mrtvolám ,ani do Gangsteru a do Zuboženého Světa už vůbec ne! Mluví o sobě jako by byl po smrti. ,,Jak se vů-vůbec jmenuješ?“ ,,Je to důležitý? Nechtěl bych se zahazovat s něčím ,co nemá důležitost. Chtěl bych ti pomoct ,abys přestala dělat voloviny kvůli rozvodu svých rodičů.“ Odpověděl. Je to vážně podivín.
,,Dostal jsem za úkol vyžebrat od Pacouše nějaký lejstra pro mýho šéfíka..“ ozve se Bandita-4. ,,P-p-pro Dla-dlaždiče-1?“ ,,Jo ,přesně. Nechceš tam jít se mnou?“ ,,Ne-nechce se t-ti me-mezi ty se-se-sexuchtiví lidičky samo-tnýmu ,c-co?“ ,,To máš pravdu ,Mappy. Půjdeš teda?“ zamává jednomu gangsterovi jdoucímu na druhém chodníku. ,,Mo-moc se mi ta-tam ne-nechce.“ Přiznám. ,,Nech sebou proplout tu šedou ZKBáckou krev a pojď se mnou do podsvětí sexu.“ Mrkne na mě. Zajímalo by mne ,odkud se nesou ty povídačky ,že ZKBáci mají krev šedou. Zams sama říkala ,že když Mady krvácel ,měla jeho krev barvu temně rudou jako jeho hříchy. Když se kolem Chestera leskla louže krve ,nebyla šedá ,ale světle červená a když umíral Pako ,krev nebyla ani vidět. Spláchla ji voda ,ale nevzala sebou ten žal ,který je všude v Zuboženém Světě cítit. ,,Tak a jsme skoro tam..“ tleskne Bady-four dlaněmi o sebe a nervozně se rozhlídne ,aby nás snad nikdo neviděl ,jak vstoupíme do restaurace Modré Mraky a projdeme kuchyní až ke žlutozeleným železným dveřím ,kde je napsáno: ,,Žijeme svůj život!“ ,,Tak a teď poznáme ,jak vypadá peklo.“ poznamená Bandita-4 a vezme za kliku. Dlouhou chvíli se nic neděje. Má svou ruku položenou na té chvějící se studené rukojeti a zírá do prázdna. ,,No?“ ozvu se. ,,No nic.. Přemejšlím ,jestli se to nedá udělat jinak.“ ,,A d-dá?“ ponoukám ho k rychlosti ,protože tady –jednou nohou v podsvětí- se mi vůbec nelíbí. ,,Já vůbec nevim.“ Vzdychne. Zvednu oči ke stropu a lehce zavrtím hlavou. Tohle je ,ale bestiální! Raději si hodím na hlavu kapuci. ,,Tak c-co bu-bude?“ ,,Co by bylo? Jde se pařit!“ ozve se nám za zády. Letmo se ohlédnu a spatřím střapatou hlavu devětadvacetiletého Patrika ,pořadatele pařeb v podsvětí. ,,Pacouši!“ hekne Bady-four. ,,Byl sem.. Šel jsem..“ ,,Ahouj ,ty lejstra. Je mi známo ,kámo. Ale nejdřív si s náma aspoň zatrsáš ,ne?“ stiskne Badymu svou obrovskou tlapu vzadu kolem krku. ,,A co je tohle za roztomilou kočičku?“ ohlédne se po mně a ovine svou pravou ruku kolem mých boků. ,,Ja-jana Daš-Dašková.“ ,,Tebe znám! Ty seš..“ na chvíli se odmlčí a podrbe se v rozčepýřených blonďatých vlasech. ,,Lízalovo sestřenka Mappy?“ S úsměvem přikývnu. ,,Nejseš ty ZKBák?!“ vyvalí na mě oči. ,,T-to sem.“ Řeknu hrdě. Pacouš zavrtí hlavou. ,,Jablko nepadá daleko od stromu.“ Otevře dveře ,hned nás zavalí popová hudba řvoucí snad z milionu reproduktorů. ,,Tak jdeme pařit!“ s úsměvem od ucha k uchu nás strká mezi bandu natřásajících se ,po sobě plazících se lidí a nutí nás vlnit se do taktu Black Eyed Peas! Bandita-4 mi něco říká ,ale přes hluk vůbec netuším ,co by to mohlo být. Pacoušovi se snažím taktně vysvětlit ,že tohle peklo asi nepřežiju a navíc neumím tančit!
Sedím na nevkusném gauči v Zuboženém Světě a ještě se chvílemi otřesu ,když si vzpomenu na to ,jak jsem musela tělo na tělo tančit ploužák s někým ,kdo voněl jako rybízový keř a snažil se mě v jednom kuse osahávat. ,,Ja-jak se t-ti tam mo-mohlo líbit!“ vyčtu Danielovi a vezmu si od něj horký čaj pro uklidnění. ,,Já sem tam chodil od malička a Pacouš byl můj skvělej kámoš. Bylo to super ,ale když se Pako zabil..“ zavře oči nad tou truchlivou vzpomínkou a vzdorovitě zatřepe hlavou ,jako by to chtěl navždy zapomenout. ,,Musel sem se rozhodnout buď pro Pacouše nebo ZKB.“ ,,Rozhodl ses dobře.“ Chytila ho Zams za ruku a podívala se mu do očí. ,,Já vím.“ Usmál se Lízal a zajel si prsty do vlasů. Včera večer ho Klára ostříhala na krátko. Jeho černé vlasy mu teď trčí do stran a padají mu do očí ,jako vzpomínka z dlouhých vlasů mu zbyl spletený copánek do půl zad ,kterým od té doby rozverně šlehá kolem sebe a pyšní se tím ,jaké krásné měl vlasy. ,,Z-zams ty u-už j-si ně-někdy by-la u Pa-pacouše na mej-mejdanu?“ usrknu šípkového čaje. ,,Jednou mě tam vzal Lízal ,když jsem se musela setkat s Chesterovo holkou Nánou.“ Ušklíbne se. ,,Je to Naný!“ vyjel na ni Lízal. Obě jsme se na něj udiveně podívali. ,,Promiň ,to je zvyk.“ Pokrčil rameny a šel ke schodům. Když scházel do velké haly pod balkonem ,provázel ho vrzající zvuk ,který mi připomněl Zamsinu vzpomínku na Madyho. Jak běhal po kostele s motorovkou.. Jak každému ubližoval.. Jak miloval bolest ostatních lidí. ,,Mappy?“ drcne do mě Klára. ,,A-ano?“ ,,Co Bandita?“ ,,V-v po-pohodě. Je-jen je trochu v háji z to-toho ta-tanečku. Mu-musel totiž tan-tančit sa-sambu s polona-nahou če-černoškou.“ Uchechtnu se a pak se zarazím. V temnotě své duše se propletu až do chvíle ,kdy se vyděšený a vzrušený Bady-four mazlil s dívkou ,která by dokázala rozpálit i slona. Zadívala jsem se až do koutu tanečního parketu ,kde se sekavými pohyby kácela dívka s tmavými vlasy. Zaujala mě na tolik ,že jsem přešla přes celý parket až k ní a dívala se na její rozpíchané žíly ,potrhané a špinavé růžové kalhoty. Na vršku měla jen odřenou rudou podprsenku. Dříve hezký obličej hyzdily jizvy. Velké rudé rty měla popraskané a kruhy pod očima signalizovaly ,že nespala snad týden! Přitom měla tak hezké tmavě zelené zornice ,které na mě hleděly s nezájmem díky drogovému opojení. Nikdy v životě jsem neviděla feťáka. Bylo to jako se dívat skrze tlusté sklo na něco ,co vídáme v povídkách našich životem poučených rodičů. Bylo to jako zírat na osamělé zvíře v kleci ,které už neví ,co znamená svoboda. Pohled na ni se mi zaryl do paměti. Její tvář se zdála poznamenaná velkou bolestí a ztrátou. O co jen přišla? ,,Z-zams?“ ,,Hm..“ řekne nezvučně Klára ,dívá se na televizi ,kde právě běží zprávy. Neklidně třese oběma nohama a nehty se zarývá do dlaní. Mám potřebu se svěřit někomu se svým poznáním ,snad se mi Klára nevysměje. ,,Z-zams.. Vi-viděla jsem na mej-mejdanu fe-feťačku.“ Ztichnu a čekám na reakci. Klára na mě obrátí svůj pohled a usměje se. ,,Jako zvíře v kleci ,viď.“ Pokývám. ,,Ty j-jsi ji ta-taky vi-viděla?“ Němě zavrtí hlavou ,černé háro vyčesané na pankáče se jako husté statné stromy pokývá. ,,Nikdy.“ Začne si kousat nehty. ,,Jak vypadala?“ Zdlouhavě jí vylíčím její vzhled a všechny své myšlenky ,které se mi kvůli objevení ,že narkomani opravdu existují a nejsou to jen vymyšlené představy jako třeba klekánice ,létají v hlavě. Zams se zakaboní. ,,Podobně vypadala i Chesterova velká věrná láska..“ z jejích slov čiší sarkasmus ,,..Nanynka.“ Jakoby mě tím popostrčila. Zvednu se a sejdu po schodech až do haly ,kde si Lízal povídá s Oslem. ,,Potřebuješ něco Mappy?“ zeptá se Osel laskavě a usměje se. ,,Je-jen mi je v Za-zamsině pří-přítomnosti dne-ska ně-nějak div-ně.“ Utrousím stydlivě. ,,To každýmu. Je nervozní ,jak pes.“ Zavrtí Daniel hlavou a narve si do pusy polovinu rohlíku ,který mačkal v dlani. ,,P-proč je t-tak n-n-nervozní?“ ,,Ty to nevíš?“ zvedne Osel obočí. Němě zavrtím hlavou. ,,Před čtyřmi roky v tento den Zams odešla od svý rodiny a natrvalo se přestěhovala do Zuboženýho Světa.“ ,,Od tý doby svý rodiče neviděla.“ Dodá Lízal. ,,Be-bere t-to fa-fakt state-čně.“ Polknu. ,,Když myslíš.“ Pokrčí Daniel rameny a znovu se zahryzne do své večeře.
Druhý den ,když sedím před DéDé na lavičce a čekám –nikoliv na Banditu- ale na Podivína s černými dredy. Jeho hlava vypadá jako by na ní vybuchla atomovka. ,,Nežije a jenom prachy střádá. Do slamníku je ukládá! Nepozná nikdy kamaráda.. Pro svůj milion! Nežije a jenom prachy střádá.. Jé ,ahoj! Ty čekáš na mě?“ zaboří do mě svůj vzorný pohled a usměje se. ,,Č-čau-ky. Ja-jasan ,ž-že če-čekám na t-tebe. C-co si to fu-furt zpí-váš?“ Posadí se vedle mě na lavičku. ,,To je Milion od skupiny Turbo.“ ,,Pa-pa-pako t-taky po-poslouchal rád Tu-turbo.“ zasním se. ,,Ty jsi Paka znala?“ podiví se Podivín. ,,N-ne ,je-jen z vyp-právění. Byl t-to p-prej skvě-lej k-k-kluk.“ pokývám hlavou. Podivínovi se ústa roztáhnou do obrovského úsměvu a plaše skloní oči ke špinavé dlažbě. ,,Asi se mnou něco chceš probrat ,co? Proto jsi na mě určitě čekala..“ přestoupí hned k věci. ,,Ne-nechci m-luvit o ro-rodičích. M-mám te-teď v hla-hlavě je-dnu fe-feťačku.“ ,,To je dobře ,každý rozptýlení ti pomůže. Cože? Feťačku?! Snad nechceš brát drogy!!“ ovine své prsty šikovně kolem mého krku ,aby mě snad v záporné odpovědi mohl ještě zachránit uškrcením! ,,N-ne! Je-jen.. Vy-vypadá to ,ž-že ta fe-feťačka je Na-na-na-na..“ ,,Já nevěděl ,že máš taky smysl pro rytmus.“ zamyslí se Podivín. ,,Sa-sakra! Sna-snažím se říct jmé-no tý fe-feťačky!“ rozzlobím se ,když mi jedno bestiální slovo dělá problémy! Vážně bych měla něco s tím koktáním dělat.. Třeba si vyříznout jazyk nebo by to možná šlo i méně bestiálním způsobem.. ,,Tak co jsi mi teda chtěla říct?“ ,,T-ta fe-feťačka asi bu-bude Che-cheste-rova lá-láska Na-naný!“ Podivín si promne bradu. ,,Myslíš?“ Horlivě přikývnu. ,,A jaks to poznala?“ ,,Z-zams mi po-po-popsala Cha-Chazzyho bejva-lou a t-ta se sho-shoduje se vz-vzhledem fe-feťačky.“ vykoktám ze sebe. ,,Asi chceš zjistit ,jestli to Nána je nebo není ,co?“ ,,Hm.“ ,,Mohl bych ti helpnout..“ zapřemýšlí.
Projdu kuchyní restaurace Modrého Mraku ,kde prý měla Zams s Chazzym své první opravdické rande. Přivezla mě sem Pakovo fordem ,který na ni přepsal před svou smrtí. Zastavím se u železných pulzujících dveří. Za nimi řve huronská hudba ,která mi za chvíli roztrhne bubínky jestli vejdu dovnitř. Chytím za kliku. Než však stačím otevřít ,někdo z dveří vyletí jako blesk. ,,Ahouj! To seš zase ty?“ vyvalí na mě Pacouš potěšeně oči. Zašklebím se a nechám se s poplácáváním po zádech odvést do útrob. ,,Seš fakt borec. Víš ,to?“ ,,Ja-jasně.“ Přikývnu a vymaním se z jeho náruče. Kupodivu je to lehčí než jsem čekala. U vchodu se totiž na Pacouše nalepila eroticky naladěná blondýnka ,se kterou hned někde zmizel. Nezajímám se o to. Mám tu vyhraněný přesný cíl.. Najít Naný! Projdu okolo stolů s fosforeskujícímu ubrusy a zastavím se úplně v koutě ,kde se schoulená krčí dívka s potrhaným oblečením jasmínové barvy. Černé vlasy jí padají do dříve krásného obličeje. Posadím se vedle a nakloním se k ní ,aby mě slyšela. ,,A-ahoj.“ Ani si mě nevšimla. Jen sklonila hlavu. Sednu si před ní na bobek a snažím se zašilhat tak ,abych jí viděla do očí. ,,A-ahoj! J-já jsem Ma-mappy.“ Žádná reakce. ,,Ma-mappy.. Lí-lízalovo se-střenka.“ Nasadím lehký úsměv. Možná ani nedýchá. ,,T-ty seš asi Na-naný ,c-co?“ řeknu na rovinu. Zvedne ke mně hlavu a zadívá se na mě pohledem ,který mě připraví o slova.
,,Ta-takže ty stá-stále vě-věříš ,že Che-ste-r ž-žije?“ zeptám se jí. ,,Věřím tomu celou svou bytostí. Nemůžu žít bez něho.“ vydechne kouř a zasněně se zahledí na temné nebe ,kde září pár hvězd. ,,Teprve ,když o někoho přijdeš ,dojde ti ,jak moc byl pro tebe důležitý. Chester žije. Nevěřím tomu ,že by ho ta jeho malá děvka nechala chcípnout!“ ,,A-ale Z-zams ří-říkala ,že je mr-tvý. Vi-viděla ho le-ležet v tý kr-vy na ze-zemi. Když za-zabila Ma-madyho ,zdr-hla.“ ,,Takže neví ,co se potom stalo s Chazzym?“ Zavrtím hlavou. ,,Třeba ho zachránili! Chester prostě žít musí! Bez něho můj život nemá cenu!“ rozbrečí se. Zpoza stromu se vyhoupne Lízal. ,,Tomuhle říkáš život?“ sykne. ,,Naný.. Ty jsi si svůj život natolik zmrvila ,že už můžeš věřit jenom na zázrak ,aby ti pomohl zbavit se těch hnusnejch drog.“ ,,Ty jsi mi zkazil život! Ty a ten tvůj Zuboženej Svět jste mi vzali Chazze! Proto jsem se začala utápět v tomhle svinstvu!“ křikne a ožene se po něm rukou. Cigareta zhasne. ,,Sama víš ,že to není pravda! Chestera jsi ztratila tím svým děvkařením!“ ,,Sám seš děvkař! Ty mi nemáš ,co vyčítat!“ ,,Sem! Já to přiznám. Taky se podívej ,jak jsem dopadl! Hniju v ZKB.. Bez lásky ,bez rodiny.. Nemám nic než jen ten svůj kostel! Ale já jsem vděčnej aspoň za to. Ty jsi vždycky měla všechno a nedokázala sis nikoho a ničeho vážit. Chester to poznal. Věděl jaká seš. Nebyl blbej ,jaks říkala! Ten tvůj Stupid dokázal za tu chvíli ,co v Zuboženým Světě byl, víc ,než ty za celej život!“ rozkřikne se Daniel. Pomalu couvám pryč od nich. Ani si toho nevšímají. Začínají si vyčítat své chyby a shazovat je jeden na druhého jako to mi lidé děláme. Raději zraníme někoho jiného než ,abychom sami trpěli. ,,Tak už pojď.“ Zatáhne mě Podivín za ruku a táhne temnou uličkou kolem hřbitova. ,,K-kam t-o jde-jdeme?“ ,,Vedu tě domu. Je moc pozdě na to ,aby ses takhle courala po nocích. Moc pozdě ,Mappy.“ vydechne. Když procházíme nocí ,hodně se kolem sebe rozhlížím a poslouchám zvuky ,které mi najednou připadají tak strašně vzdálené. Chycena ve vlastních myšlenkách se brouzdám až tam ,kde možná Mady našel klid. Procházet kolem jeho hrobu v noci je jiné než přes den. Celý hřbitov jako by dýchal a já nasávám vůni přízračných duší. ,,Na tady máš kytky. Každý člen ZKB musí na hroby svých vůdců klást květiny a doufat v jejich návrat.“ Poví mi Podivín a do ruky mi narve pivoňky.. Právě ty ,které jsou jako jediné uznávané za ZKBáckou kytku. ,,A ja-jak to víš?“ zeptám se. Nedá mi na rozum ,jakto že člověk ,který v našem kostele nikdy nebyl toho o nás tolik ví. ,,Legendy o ZKB zná přece každý ,kdo třeba jen Ezzo Street projížděl.“ Mrkne na mě. Jeho vysvětlení mi stačí a proto bez mrknutí oka pokleknu před hrobem největšího a nejdespotičtějšího vůdce ,který kdy žil a položím na něj pivoňku. ,,Sp-spi sla-dce ,Ma-mady.“ Skloním hlavu v opravdovém záchvěvu strachu. Nechci ,aby se vrátil! Před hrobem Marcuse Dylana Benningtona –dvojčete Chestera- už si neklekám. Jen smutně hledím na jeho památník. Tohle si nezasloužil. Když stojím před Pakovým hrobem ,opět ZKBáckým způsobem pokleknu ,dám si ruce za záda a konečně si nasadím kapucu na znamení úcty k člověku ,který dokázal Zubožený Svět držet i ve chvílích ,kdy nás naši milovaní vůdci opustili. ,,Tak a teď pivoňku.“ Drcne do mě Podivín. Vezmu tedy květinu a lehce ji chci položit na tvrdou desku hrobu. ,,Ne na hrob. Mě jí dej!“ jeho žádost mě zmate. ,,To-tobě?“ ,,Jistě. Mě!“ řekne a pivoňku mi vyškubne. Vyvalím oči nad jeho chováním. Vždyť přece říkal ,že květiny patří za každou cenu památce našich vůdců! Když se zvedám naposledy se ohlédnu po Madyho hrobu. ,,Po-podivíne! Ta-tam ně-něco je!“ kviknu ,když zahlédnu rudé číro ,piercing třpytící se na rtu a nesmrtelný úsměv. ,,Ma-mady žije!“ zařvu bestiálně a než mi Podivín stačí cokoliv vysvětlit ,skáču přes zeď hřbitova a mažu domu ,jak nejrychleji to jde.
Prolezu dírou vedle vchodu a ocitnu se v naleštěné hale kostela. Ze všech koutů se ozývá šeptání toho ,že Mady žije! Zams s Mikeem stojí na balkoně a kynou mi ,ať jdu k nim. Tiše projdu kolem ZKBáků ,kteří na mě koukají s hrůzostrašnými obličeji a klepou se strachy při myšlence ,že by se MADY VRÁTIL! ,,Mappy.. Určitě jsi ho viděla?“ zeptá se mě s kamenou tváří Klára. ,,Ru-rudé čí-číro ,p-piercing na rtu.. vra-vražedný ú-úsměv. Vi-viděla! Byl ta-tam i P-p..“ ,,Kdo tam byl?“ zeptá se Mike ,který už tak klidný není. ,,T-to je je-jedno. Hla-hlavní je ,ž-že sem h-ho fa-fakticky vi-děla!“ ,,To je pravda.“ Poznamená Zams. ,,Ale pokud se Mady vrátil.. Tak. Co budeme dělat?!“ vypoulí oči. ,,Především se uklidníme!“ řekne rázně Lízal ,který se právě vyhoupl od schodů. ,,Mady už tentokrát být po smrti musí! Zabilas ho přece!“ otočí se na Zams. ,,Já.. doufám ,že jo! Ale prve si taky každej myslel ,že je mrtvej ,když ho usmažili.“ ,,Ale to byl Marcus Dylan.. Předhodil ho jako návnadu!“ ozve se Mike. ,,Nevracej se do minulosti.. Tak zabilas ho nebo ne?!“ rozzuří se Lízal. ,,Do prdele.. Já nevím! Když jsem ho zapíchla tím nožem.. Sesunul se k zemi. Naposledy jsem pohladila Chazze po tváři a zdrhla pryč! Mě bylo do nějakýho Madyho úplný hovno! Umřel mi tam kluk! Moje životní láska!“ ,,Takže jak to vypadá ,Mady se uzdravil a je zase zpět?! To je snad zlej sen!“ křičí na ni Lízal. ,,Já za to nemůžu ,do hajzlu! Co budeme dělat?“ oplácí mu to Zams. ,,A já vím, ty vole!?!“ Daniel už v sobě nemá ani špetku trpělivosti. Rozum ho opustil. Jak někdo ,kdo už měl být po druhé mrtvý může žít dál? To je proti přírodě! Mady prostě obelstil smrt. -Dojde mi a Klářin pláč už vůbec nevnímám. ,,Kurva kéž by tu tak Pako byl!“ zvolá Lízal a mě to v tu chvíli všechno dojde. Jako by se mi celý film přehrával po zpátku a já až teď viděla ,kde je zakopaný pes. Pako! To je řešení!
Netrpělivě poposedávám na lavičce před DéDé a očekávám příchod Podivína. ,,Nedej ,lásko ,na pomluvy.. Nevěř mi víc než svý známým..“ ,,Pa-pako!“ vyletím a chytím ho za límec. ,,Co?!“ vyděsí se. ,,J-já vím ,k-kdo jsi!“ stisknu ho ještě víc. ,,T-ty jsi Pa-pako!“ Podivín na mě vyvalí oči. ,,Ne. Ne. Ne. To teda nejsem!“ ,,Bu-budeš mi l-lhát?! Ne-nejsem de-debil. Do-došlo m-mi to!“ ,,Dobře.. Dobře. Tak pššt.“ Ztlumí hlas. ,,Nikdo to nesmí vědět. Jsem přece po smrti!“ chytí mě za ruce a zatáhne za DéDé ,kde nás už nikdo neuvidí. ,,T-ty seš vá-vážně Pa-pako?!“ škytnu. ,,Jo. Jsem.“ Pohladí mě po vlasech. ,,Řekni mi ,jak jsi poznala ,že jsem to já?“ Hlavou mi proběhne ,jak mluvil o kamarádovi ,kterému pomohl dostat se z rozvodu svých rodičů. Ten kamarád byl Osel. Další indicie byly jeho písničky.. Pako natolik miloval hudbu od skupiny Turbo ,že se s ní dokázal rozloučit ani teď. To ho hodně prozradilo. Věděl o Zuboženém Světě mnohem ,mnohem víc než smrtelník ,který se do kostela nikdy nepodíval. Měl spousty znalostí ,které z legend rozhodně nepocházeli! Poslední ,co Paka usvědčilo byla pivoňka.. Květina ,která patřila jen vůdci ZKB! Pako byl natolik hrdý ,aby nechal vůdcovskou pivoňku dopadnout na náhrobní kámen a nevzal si ji osobně ,až ho to prozradilo. ,,P-proč jsi vla-vlastně na-nahrál tu se-sebevraždu?“ ,,To se brzo dozvíš.“ Pohladí mě po vlasech. ,,Tak povídej ,jak je v Zuboženým Světě?“ posteskne si. ,,Vše-všechno p-při starým. Lí-Lízal a Z-zams už se za-zase hádají. No ,p-p-prostě no-normálka. Ví-š ,c-co? P-pojď se m-mnou! H-hned t-tě vše-všem p-představím a ře-řeknu ,ž-že ži-ješ!“ ,,Ne! Mappy! To nesmíš! Pochop ,pro každého jsem přece mrtvý! A tak to musí zůstat do té doby ,než tady bude bezpečno.“ ,,My-myslíš kvů-li Ma-madymu?“ polknu. Lehce zavrtí hlavou. ,,Někdo chce Zubožený Svět zradit.“ ,,K-kdo?“ ,,To ti nemohu říct.“ ,,P-proč ne?“ ,,Máš tolik otázek ,na které ti prostě zatím odpovědět nemůžu. Časem se to všechno vyjasní!“ Mrknu na hodinky. Už jsem měla být doma! ,,J-já mu-musím.“ odpovím sklíčeně. ,,Tak jdi.“ popostrčí mě. Na hlavu narazí sluchátka a začne si falešně zpívat: ,,Rám.. Jen prázdnej rám. Vidím tu na stěnách a nic víc. Rám ,jen prázdnej rám. Rám krásnejch obrazů.. Které znám!“ Otočím se na podpatku. ,,Podoba zmizela.. Kdo ví kam?!“ a pádím uličkou k domu. Bestiální Turbo!
,,M-mami?“ zůstanu zkoprněna stát ve dveřích. ,,Ahoj holčičko.“ Políbí mě táta na čelo a ověšen narvanými kufry se odpotácí vchodovými dveřmi k autu. Mamka za ním v slzách přibouchne dveře. ,,C-co se sta-stalo?!“ ,,Táta už s námi bydlet nemůže. Stěhuje se pryč.“ ,,P-proč by ne-nemohl? K-kam se stě-stěhuje?!“ ,,Nejspíš k tý svý děvce!“ vyjekne mamka. Vyběhne do ložnice a zamkne se tam. Já pořád nechápavě stojím na chodbě. Kolem nohou se mi začne třít kočka. ,,Ty-tygříku.“ Povzdychnu si a zaposlouchám se do mámina pláče. Crrr! Rozezní se zvonek a přehluší slzy dopadající na studenou podlahu. Vykouknu ze dveří. ,,Mi-mike?!“ ,,Ahoj Mappy. Chtěl jsem tě vidět.“ Usmívá se do té doby ,dokud si nevšimne mých rudých očí. Taky nemám daleko k tomu ,abych se rozbulela jako malá holka. ,,Děje se něco?“ Zavrtím hlavou. ,,Vše-všechno v po-pohodě. Je-jen m-ůj táta s-se.. O-odstěhoval.“ ,,Kvůli tomu rozvodu?“ ,,Hm..“ Sklopím hlavu. Spike otevře branku a posadí se vedle mě na schodech. ,,Pojď. Sedni si vedle mě. Promluvíme si.“ Mrkne na mě. ,,Ne-není o če-čem.“ zatvrdím se. ,,Není ti líto ,že tvůj tatínek odešel?“ ,,Je! A ja-jak moc!“ svalím se vedle něho. ,,Mi-mike.. Řekni.. P-p-proč se rozvádějí? K-kvůli mně? Mo-moc zlobím? Ne-nebo trá-trávím moc ča-času v Zu-zuboženým Světě? Špa-špatně se učím? Z-zklamala jsem j-je ně-něčím?“ ,,Mappy.. To není tvoje vina.“ ,,A-ale je!“ ,,Ne ,není. Oba tě určitě milují. Nezaregistroval jsem ,že bys zlobila.. V kostele zase tolik času netrávíš. A pokud jde o učení.. Lízal se prokecl ,že jsi nejlepší žák ve třídě.“ ,,Kdy-kdybych b-byla nej-lepší ž-žák na ce-lém světě ,t-tak by se ne-nerozešli!“ ,,To přece nejde. Nezáleží na tobě. Prostě se přestali mít rádi. Raději na to nemysli a pojď se mnou k ZKB. Musíme vymyslet ,co s Madym..“ ,,Já nic vy-vymejšlet ne-nechci!“ ,,Odpočineš si od starostí. Bude ti líp.“ ,,J-je mi hro-hrozně. Ch-chci sko-skočit z okna!" kviknu. ,,Opovaž se.“ Obejme mě rukou kolem pasu. ,,Budu tě hlídat ,Mappy. Vůbec na takový věci nemysli. Budeš přece tátu s mámou vídat. Sice ne tak často ,ale u jednoho budeš bydlet a s druhým se uvidíš..No tak.. Neplakej.“ ,,Ne-nechci se s ní-m je-jen vi-vidět! Ch-chci ,a-aby byly za-zase spolu!“ ,,To přece nejde. Pojď.“ Zvedne se a pomůže mi vstát na nohy.
,,Už je líp?“ zaklíní se Osel mezi lavicemi ,aby se mu dobře sedělo. Musí šeptat ,protože v hale kostela se rozvíjí velice vážná diskuse všech členů ZKB ,kteří by mohli vědět ,co udělat s Madym. ,,Já navrhuju ho zamordovat!“ ozve se Zams. ,,Zabil mi kluka! Zabil našeho milovanýho vůdce!“ zařve a vyskočí na oltářík ,aby ji každý viděl. ,,To je sice pravda ,ale nezapomeň ,že ty už jsi ho jednou zabila.. A jak je vidět ,moc to nepomohlo.“ Ušklíbne se Lízal. ,,J-je mi dě-děsně ,Os-Oslíku.“ Zavrtím hlavou a pozoruju ,jak Zams rozhazuje rukama a seskakuje z oltáře. ,,Vim ,jak se cejtíš. Taky jsem to prožíval.. Ale věř ,že to přejde. Zase najdeš důvod.. Důvod proč žít.“ Zamží se mi před očima. Bez rodičů ,kteří mě drželi v harmonickém domově.. Bez ochrany ,kterou mi rodinný krb poskytoval sotva někdy najdu smysl života. Můžu se jen dívat ,jak moje štěstí mizí v dáli a já nemohu udělat nic víc ,než mu zamávat. ,,Ta beznaděj je strašná ,viď..“ posteskne si Osel. ,,Je.“ Vydechnu. ,,Navrhuju počkat až se Pako vrátí a pak Madyho vodstřelit!“ ozve se jeden člen ZKB. ,,Asi si upad na hlavu. Pako je mrtvej!“ vyjede na něj Klára. ,,Kurva ,to Mady taky!“ zahučí davem. ,,Zams.. Ty seš náš vůdce! Běž a vyřeš to! Proč máme konat tuhle dementní sešlost! Je to celý na hovno!“ ozve se vedle mě další ZKBák. ,,Jo! Jdi do prdele s ňákou poradou!“ ,,To seš vůdce ,když si bez našeho dohodnutí neutřeš ani prdel?“ ,,Vůdce na hovno!“ ozývá se davem. Zams nestačí ani reagovat. Začíná se jí to vymykat z rukou. Nesnesu to! Celý to jde do háje. Už se mi rozpadla rodina ,nedovolím ,aby se totéž stalo s mým Světem! Propletu se skrze zástup ,odstrčím Lízala a vyhoupnu se na oltář. ,,Zmlkněte ,vy hovada!“ zařvu mohutně. Všichni ztichnou. ,,Zams vám dává všechno! Co jste vy udělali pro ni? Jen berete ,co vy svině?!“ přejdu na druhý konec oltáříku a začnu nanovo. ,,Styďte se sami za sebe! Styďte se! Chcete potopit nás Zubožený Svět ,protože jste líný?! Vyserte si voko!“ zakleju. ,,Mady není ten ,kdo by mohl náš Svět zničit! Jsme to jen mi sami! Nikdo nemá takovej dar nás rozeštvat! Ten nepřítel ,který nás děsí jsme mi sami.. Jen mi máme tu možnost se zničit.. Copak jste to nepochopili?“ pomalu začínám ztišovat hlas. ,,Musíme svůj Svět.. Svůj život bránit a nenechat si ho protéct mezi prsty.“ Zhluboka se nadechnu. ,,Podívejte se kolem sebe.. Co vidíte? Jen strach.. Bolest a vztek. Jste ubožáci a jste na to hrdí! Přestaňte fňukat a seberte se! Když budeme všichni stát za stejnou věcí.. Nikdo nás nepřemůže. Neubližujte našemu Světu. Je to jediné ,co mě drží nad vodou.. Nic jinýho už nemám. A tak Vám říkám.. Nezničte ho!“ ukončím svou řeč. Všude je ticho. Jen všichni jednotně zašoupají nohama a kleknou si na kolena. Ruce za zády a hlavy skloněné. Jako otroci. Ještě nikdy přede mnou nikdo nepoklekl a nevzdal mi úctu.. Až do teď. Chvíli jen tak stojím na oltáři a pokyvuji hlavou. Musím mít trochu času ,abych vstřebala tenhle nárůst adrenalinu. ,,Povstaňte!“ pokynu jim rukou. Seskočím na pevnou zem a nechám se poplácat od bratránka po zádech. ,,Bylo to skvělý ,Mappy! Vážně vůdcovský!“ poklona od Lízala zahřeje u srdce. Mike se ke mně přihrne s otevřenou náručí. ,,Vidíš ,jakej seš machr.“ Mrkne na mě. ,,A dokonce jsi přestala i koktat.“ Teď mi to došlo! Já nekoktám! Hurá!
Všichni už šli dávno pryč. Zams spí na rudým gauči. Lízal se odebral k Pacoušovi na mejdan a bůhví kde je konec Pakovi. Vylezu z kostela a posadím se na schody. Připomíná mi to časy ,kdy jsem ještě patřila mezi smrtelníky ,co se klepali ,jen kolem Zuboženýho Světa prošli. Taková trapárna! ZKBáci nejsou lidi. Pro mě znamenají novou skupinu bytostí.. Ubožáků ,do který teď patřím i já. ,,To se podívejme ,jak ti po pár poplácání po zádech stouplo sebevědomí.“ sykne zpoza stromu Lucifer. ,,C-co ty tady? Nemáš tu ,co d-ělat!“ spěšně si stoupnu. Můj klid je tatam. ,,Jsem člen ZKB dýl než ty. Nemohou se mě jen tak zbavit!“ pomalu jde ke mně. ,,Bojíš se ,Madyho ,že?“ vycení zuby. ,,Kdo b-by se ho nebál?!“ ustoupím. ,,Máš pravdu. Marná snaha.. Mady je opět živý. Co budeme dělat? Kdo nás zachrání?“ jeho ironický smích mě štve. ,,A hlavně ,Mappy.. Kdo zachrání tebe?“ jeho úsměv zmizí. V očích se mu objeví chladný výraz ,který se mi vůbec nelíbí. ,,Touhle kudlou tě rozpářu jako hada!“ ,,Hele ,Luci-Lucifere.. neblbni!“ polknu a ustupuju. Zašermuje nožem ve vzduchu. Pokud měl v úmyslu mě vyděsit ,tak se mu to povedlo. Už by měl s tou šaškárnou přestat! ,,Co budeš dělat ,Mappy? Zaměstnanec tu není.. Pako tu není.. A Lízal tu nikdy nebyl! Kdo tě zachrání?“ ,,Co třeba já?“ ozve se od vchodu kostela. ,,Mady!“ křikneme oba. Ze tmy mu kouká jen rudé číro ,piercing na rtech. Usmívá se a v ruce třímá motorovku. ,,Mady! Já to dělal pro tebe! Vždy jsem ti věrně sloužil!“ poklekne Lucifer na kolena ,ruce za zády ,hlavu skloněnou a škemrá. Já stojím a s pusou otevřenou zírám na Madyho. Možná bych taky měla pokleknout ,ale jsem natolik ohromena ,že se nezmůžu ani na to ,abych uhnula ,když se Mady rozeběhne vstříc Luciferovi. Ten nemešká a vezme nohy na ramena. Já se válím na zemi ,náš bývalý velký vůdce mě shodil a šel vraždit Lucifera.
,,A kde je Lucifer teď?“ ozve se vedle mě Pako. Nemůžu stále uvěřit ,že je to on. Své blond vlasy na hrnec ,si nechal obarvit načerno a splést do dredů. Obarvil si i obočí a každou chvíli špulí rty ,aby se mu změnil i obličej. ,,Ne-nejspíš někde na hřbitově..“ polknu. Vidět ,jak za ním Mady běží ,v ruce motorovku. Téměř se divím ,že mě nepřeřízl vejpůl ,když mě srazil. ,,Měla jsi štěstí. Docela se divim ,že tě Mady nesejmul taky.“ ,,Teď jsem na to m-myslela.“ Pokývám hlavou. Chvíli je ticho. Jen z diskmenu slyším ,jak skupina Turbo na plno vyřvává Pakovi oblíbené písně. ,,A co ,když to nebyl Mady?“ zeptá se Pako. ,,Ne-Nebyl Mady?“ vyprsknu smíchy. Ovšem můj kamarád zůstává vážný. ,,Ano ,nebyl Mady.“ poposedne na lavičce. ,,Jasně.. Ne-Nebyl Mady.“ Pokývám hlavou. ,,N-no ,ale kdo by to byl?“ ,,Co třeba Chester? Ten vypadá přece úplně stejně ,až na pár rozdílů.“ setře mě. ,,To je fakt. To mě nenapadlo!“ vyhrknu. Rozloučím se s Pakem a mažu po srázu ke kostelu ,který je pár metrů přede mnou. ,,Zams?!“ div nezakopnu o práh ,jak rychle se ženu na balkon. ,,Co je?“ vykoukne vyděšená hlava ,se střapatým položeným čírem ,za zábradlím. ,,Třeba to není M-Mady ,ale Chester!“
Posadím se na rudý gauč a z balkonu sleduju dění pod námi v hale. ZKBáci se tam plouží jako šváby. ,,Takže nevíš ,jestli to byl Mady nebo Chester?“ zeptá se Zams. Němě zavrtím hlavou. ,,To znamená ,že je tu možnost ,že.. Že Chester žije?!“ ,,Jo.“ Přikývnu. ,,Do prdele! Mappy ,to je super! Jestli moje láska nenatáhla brka ,může se znova chopit vůdcovství a chodit se mnou!“ ,,A budete ž-žít šťastně až do smrti?“ obrátím se na ni. ,,Ano.. Kdybych byla s ním.. Byla bych šťastná!“ ,,Zams. Ty nikdy nemůžeš být šťastná ,protože patříš ke Zuboženému Světu.“ Protáhne se Mike a mrkne na mě. ,,Hm.. Možná máš pravdu ,Spikeu. Ale stejně.. Ty vole ,bejt zase s Chazzym! To by byl hukot!“ ,,Z-zams ,klidni hormona. Vůbec se neví ,jestli to byl Chester nebo Mady..“ snažím se ,aby se tolik nerozptylovala. ,,Tak to zjistíme!“ odkašle si. ,,Měl modrý oči?“ protne mě pátravým pohledem. ,,Hm.. Ne-nevim.“ ,,Jak nevíš?“ podívá se na mě i Mike. ,,Prostě ne-nevim! Nevši-nevšimla jsem si.“ ,,Tak fajn ,sakra.. Měl tetování?“ Zasní se. ,,Tetování ,která by vyprávěla příběh..“ ,,Heh.. tak to taky nevim.“ Řeknu omluvně a začnu si kousat nehty. Mike přistoupí a plácne mě přes ruku ,takže ihned přestanu a hodím po něm uhrančivým pohledem. ,,V tom případě to Chester vůbec být nemusí.“ Trvá si na svém Spike. Zams zesmutní. ,,Tak to asi fakt nebude.“ Na chvíli se kolem nás rozlehne ticho. Já si opět koušu nehty ,Mike se na mě škaredí a Zams pochoduje na balkoně kolem dokola ,jakoby chtěla dohonit sama sebe. Rozhlédnu se kolem a zjistím ,že někdo chybí. ,,Kde je vůbec Lízal?“ ozvu se. V hale se mimo ostatních ZKB potuluje i Osel a sbírá po zemi papírky. V Zuboženém Světě je dnes bordel ,jak v tanku. ,,Lízal? Kde by byl!? Přece u Pacouše.. kretén!“ zasyčí jedovatě Klára a švihne sebou na pohovku. ,,Na mejdanu?“ škytnu zarputile. Že by se zase přátelil s těmi sexem olezlými lidmi?! ,,Ne asi.. Na křtinách ,ty pitomče!“ Její nálada je náhle pod bodem mrazu díky mým přiblblým otázkám. ,,Ta-tak já pro něj zajdu.“ Nabídnu se ,když zpozoruji Mikeovy posunky ,že raději vypadneme. Jakmile Zams přikývne na souhlas ,oba seběhneme rychlostí světla ze schodů a proženeme se středem haly ,kde rozvíříme potrhané papíry ,schytáme nadávku od Osla a vyrveme se ze spárů Zuboženého Světa. Na schodech před kostelem si dáme oddych. ,,V životě jsem neviděl větší svinčík ,než je tady. Uvědomuješ si to? Jsme prasata!“ hvízdne Mike a smete ze sebe poslední smítka nepořádku. ,,Jak krutá realita.“ Vzdychnu. ,,Ale no tak.“ Snaží se mě Spike povzbudit. ,,Postačí ,když budeme čistotnější.“ Vezme mě kolem ramen. ,,Ale to nemyslím. Kou-koukni před DéDé.“ kývnu hlavou směrem k Domovu Důchodců ,kde se na chodníku vášnivě líbá Daniel s Naný. ,,A je to tady znova.“ zakření se Pako ,který se samozřejmě maskovaný jako Podivín připletl ke schodům. Nemusí mít žádný strach ,že by ho někdo poznal. Mike ho nikdy neviděl. Lízal je až příliš zaměstnán svou novou láskou a Zams uvnitř kostela krutě cepuje Osla ,takže není šance ,že by náhodou vyšla ven. Pořádně si na tom ZKBákovi zgustne! ,,Historie se opakuje.“ přihladí si dredy k hlavě. ,,Jako by kvůli tý krávě nebylo dost problémů v minulosti.“ ,,Ten Lízal je fakt nepoučitelnej.“ Zahledí se na Paka Mike. ,,A ty seš kdo?“ Než člen ZKB ,který je stále ještě oficiálně po smrti ,stačí kváknout nějakou hloupost ,zastoupím ho. ,,Můj kámoš. Taky chce bejt ga-gangster.“ Pokývám hlavou. ,,Taky?“ pozvedne Mike obočí. ,,Ta gangstromanie je tady proslulá.“ Zavrtí hlavou. ,,A přitom bejt gangster je totálně bestiální!“ přežvykuju. ,,No já ,abych šel. Měli byste jít odtrhnout Daniela od tý špíny ,nebo bude lítat v pořádným průseru.“ Poplácá mě po rameni bývalý vůdce a se zdviženou hlavou odejde směrem ke staré Zoo ,kde se schází Gangsteři. Spolu s Mikeem sešplháme ze stráně ,uděláme pár kroků a stojíme přímo vedle Lízala ,který si nás nevšímá. ,,Lízale..“ zkouším opatrně. Docílím však jedině toho ,že se ke mně otočí zády a pokračuje ve své činnosti dál. ,,No tak ,Danieli!“ zahučím znovu. Když to nepomáhá ,poklepe mu Mike na rameno. ,,Do prdele ,co je?“ zahřmí Lízal a konečně se odtrhne od Naný ,která na mě omámeně mrká svýma velkýma hezkýma očima. ,,Měl by ses vrátit do Zuboženýho Svě-světa.“ Navrhnu a dodám ,že Zams zuří. Velmi zuří! A jestli se Lízal nevrátí ,tak to všechno vyžere chudák Osel. ,,Vražda!“ zaječí Dlaždič-1 ,který se náhle objevil vedle nás. ,,Co mu je?“ pátrá Mike. Mě by však spíš zajímalo ,kde se tu bere. Vždyť jeho flek je na druhé straně Ezzo Street přímo u staré Zoo. ,,Zachraň se kdo můžeš!“ vyjekne znovu. Musí být opravdu vyděšený ,když se tolik ztrapňuje. Pro gangstera takového kalibru jako je on ,je tohle největší zesměšnění.. Zejména ,když ho vidí šedí členové ZKB. Lízal se už zase pomalu vine k Naný a skoro by se k ní zase přicucnul ,kdyby do nich Dlaždič plnou parou nenarazil. Teď se všichni tři válejí na chodníku. Já i Mike na ně posměšně shlížíme. ,,Ty idiote!“ zvedne se Daniel ze země a chytí Dlážu pod krkem. Pohled na jeho zmítající se ,přidušené tělo mi víc než vyhovuje. Mám chuť říct: To máš za to ,že jsi mě nevzal do Gangsteru ,ty obludo! Místo toho však poslouchám sípání velkého vůdce Gangsteru. ,,Před starou Zoo je rozřezanej chlap!“ To mě zaujme. ,,Po-počkej! Pusť ho!“ naléhám na bratránka. Konečně ho nechá volně se nadýchnout. ,,A teď do kostela. Poslechneme si tohohle ťutínka a ty se udobříš se Zams ,jinak nás všechny přizabije.“ Pokárá ho Mike. Lízal se mračí ,ale poslušně se vyškrábe do srázu a postaví se na schody před kostel. ,,Naný ,pojď.“ Nabídne jí ruku. ,,Co šílí?“ šeptne mi Mike. Všichni ví ,že mi tyhle lidi do našeho světa netaháme! To prostě nejde. ,,Dane ,neblbni.“ Hodím po něm smutným pohledem. Z tohohle bude ještě větší průšvih ,než je ten binec po pařbě století ,kterou uspořádali Mike s Oslíkem.
Na balkoně se všichni seskládáme tak ,aby na nás nebylo vidět a před sebe vystrčíme Dlaždiče-1 ,který se klepe strachy. Donutíme ho před naší vůdkyní ZKB pokleknout a vyklopit všechno ,co ví. Protože vím ,že Dlaždičovo starší bratr dělá u kriminálky. Takže o té vraždě bude znát první poslední. ,,To je dost ,že jsi taky přišel.“ Natáhne Zaměstnanec ruku k Lízalovi a přitáhne ho k sobě ,aby ho mohla obejmout a přivítat se s ním. ,,A co tady dělá tenhle?“ mrkne po Dlaždičovi. ,,Vražda.“ Usměju se. Klára pochopí. ,,Tak povídej.. Kdo chcípl ,Kamile?“ ,,Stránský.. Byl to Stránský.“ polkne. ,,Někdo ho rozřezal motorovou pilou.“ ,,Mady.“ Prohrábne si Zams vlasy. ,,Stránský?“ zahučí dosud nezpozorovaná Naný. ,,Pacouš se přece taky menuje Stránský. Doufám ,že ho ten váš labil nezabil ,tak jako zavraždil mýho Chestera.“ Zasní se. Všechny pohledy se stočí na Kláru. ,,A je to v prdeli.“ Ozve se tiše za mnou Osel. Jakmile se někdo zmíní o Chazzym.. je oheň na střeše. A kord ,když si ho do úst vezme Naný ,jeho bejvalá! ,,Kdo sem do hajzlu pustil tu pizdu?!“ zaječí Zams. Vrzne nebohý Naný takovou facku ,až se sklátí k zemi. Lízal zůstal stát s otevřenou pusou. ,,Osle ,vyraž ji vocaď. Svině jedna!“ Osel nemeškal. Drapnul ji kolem krku a táhl po schodech do haly. ,,Ty seš kráva! Fakt kráva ,Zams!“ naštve se Lízal. ,,Proč jsi jí tu nenechala?!“ ,,Víš ,že sem takovýhle lidi nepouštíme ,magore!“ ,,Na to ti seru!“ ,,Drž hubu ,do prdele. Buď rád ,že v Zuboženým Světě můžeš žít!“ ,,To je píčovina! Když tady žiju ,tak si sem můžu vzít koho chci!“ ,,Ne ,to teda nemůžeš! Je to v řádu!“ ,,V jakým řádu?“ ,,Řádu ZKB ,ty debile!“ ,,Na ten ti taky seru!“ ,,V tom případě nejsi člen ZKB ,ty idiote!“ ,,Tak to asi nejsem! Tak to ,abych vypad ,co?!“ nakrucuje se Daniel a jde pomalu ke dveřím. ,,Tak si táhni.“ Mávne na něj Zams. Lízal se dál nezdržuje. Rychlím krokem sestoupí ze schodů. Všichni se přiženeme k zábradlí. ,,Ty seš fakt píčus ,Danieli!“ zavrtí Zams hlavou. Lízal na pozdrav rozkopne pytle plné bordelu ,které stáli u vchodu. Špinavé papíry ,umělohmotné talíře a kelímky se rozletí po hale. ,,Já tě zabiju! Půl dne jsem to uklízel!“ zahučí Osel a chytí se za hlavu. ,,Tak můžeš začít zase.. Teď hned ,Osle.“ Kývne Klára. ZKBák se neochotně zvedne a začne se pitvořit v hale s bordelem. Aby se Zaměstnanec uklidnila ,udělala několik výskoků. Podlaha zaduněla. Dlaždič se stále klepe v kleče v prachu na zemi. ,,Tak Kamile ,povídej.“ Kývne k němu Zams. Na to ,že Dlaždič je stejně jako Zams vůdce ,to vypadá ,že je mnohem podřazenější ,protože Kláru poslouchá bez jakýchkoliv průpovídek. Mike se až do teď schovával v rohu. Mě ta hádka ani moc nezasáhla. Stále mi v hlavě pluje ta vražda ,jejíž začátek jsem možná viděla! ,,Ten zavražděný byl Marcel Stránský.. nikoliv Patrik.“ Odpoví Dlaždič-1. ,,Marcel?“ ozve se Mike. ,,Hm.. V Zuboženém Světě znám jako Lucifer.“ Ušklíbne se Zams. ,,On je Pacoušovo příbuznej?“ ,,Byl. Teď už ho dohromady nejspíš nesešijou. Kamile.. Pokračuj.“ pobídne ho náš vůdce. ,,Jeho tělo našli před naší Gangsterskou klubovnou.. Před starou Zoo. Kusy jeho těla byly rozházený po kraji. Krev byla všude.“ ,,A řekni Kamile.. Jakou měl krev? Šedou nebo červenou?“ ,,Červenou.“ Zvedne Dlaždič své vyděšené oči. ,,Tak kde se do hajzlu berou ty zasraný legendy ,že členové ZKB mají krev šedou? Řekneš mi to ty sráči?!“ ,,Já o tom nic nevim..“ brání se. ,,Zams.. Klídek.“ Mrkne na ni Mike. ,,Hele ,neviděl jsi tam před tou vraždou někoho potulovat?“ ,,Jo. Jo. Jeden pankáč s dredařem se tam dost dlouho flákali.“ Dlaždič musí bejt hodně vyděšenej ,když zapomněl i rýmovat.. To by vůdce těch připitomělejch Gangsterů dělat neměl.
Sedím společně s Bady-fourem na lavičce před DéDé. ,,Takže Lucifer je po smrti ,jo?“ poškrábe se na hlavě. ,,Hm.. Tak to pro Zuboženej Svět musí bejt hrozný!“ zívne a pokračuje. ,,Pako je mrtvej.. Mady byl mrtvej.. Chester se ještě nevyhrabal..“ poposedne. ,,.. a navíc se teď Lízal a Zams bestiálně pohádali.. Hm.“ ,,Fakt bestiálně.“ kýchnu. ,,Nejbestiálněji ze všeho bestiálního.“ dodám. ,,A měls vidět Dlaždiče ,jak se klepal. Hovado blbý!“ ušklíbnu se. ,,On byl vždycky debilní.“ škytne Bandita-4. Na chvíli se odmlčí. ,,Mappy.. Viděl jsem tvýho fotra s ňákou mladou ženskou.. Líbali se před tou restaurací Modrý Mrak.“ Polkne. Já snad špatně slyším. ,,Cože? Můj táta?!“ ,,Hm.. Byla s ním nějaká roštěnka.. Mohla mít tak kolik dvaadvaceti.“ ,,Si děláš kozy!“ oženu se po něm. ,,Vždyť mýmu tátovi je kolem čtyřicítky!“ ,,Asi se mu zachtělo mladýho masíčka..“ sykne. ,,Nech si ty keci!“ zalapám po dechu. ,,Musim tam rychle zajet!“ a tu krávu zakopat pod zem! Jak si vůbec dovoluje začínat si něco s mým tatínkem! ,,Mappy.. myslím ,že vražda by v tomhle případě nebyla nejlepším řešením.“ podotkne Bady-four. ,,Proč ne?.. Moment! Jak víš ,na co myslím?!“ ,,Seš ZKBák.. Na co asi tak můžeš myslet?“ zvedne jedno obočí. ,,Vždyť v Zuboženym se mluví jenom o vraždách.“ ,,Hovno víš! Nikdy jsi tam nebyl tak sklapni.“ Usadím ho a seskočím z lavičky. ,,Kam jdeš ,vožungre?!“ ,,Musím domu. Čau.“
Vrazím do domu jako velká voda a kde nic tu nic. Mamka je asi ještě v práci. Je mi z toho smutno ,tak jdu pomalu do svýho pokoje ,kde si lehnu na postel. Dám si ruce za hlavu a unaveně zamžourám na chlápka stojícího přede mnou. ,,Ty krávo!“ zahučím a hned se na posteli posadím. Není to totiž jen tak obyčejná návštěva. Je to sám Mady! Nebo Chester? Sakra ,tak kterej? Rudý číro na hlavě.. Vysoká postava.. jak poznám ,kdo je kdo? Oči! Mady měl modrý oči! Zahledím se tomu hulvátovi do obličeje. Svině! Má neprůhledný sluneční brejle. Čert ho vem! Rychle sjedu pohledem na ruce. Chester měl totiž spousty tetování! Ale tenhle týpek to udělal fikaně. Vzal si dlouhej černej kábat a ruce narval do kapes. ,,Kdo seš?“ vyžvejknu se konečně. ,,Buď Chester nebo Mady. To bys měla vědět sama.“ To mi teda pomohl! ,,A co ode mě chceš?“ polknu. Pomalu přechází po mém pokoji. Nespouštím z něj oči. Lehce mě začíná prostupovat strach. ,,Mají členové ZKB šedou krev?“ ozve se. Co maj sakra všichni s tou krví?! ,,Já.. Já nevím.“ pokrčím rameny. ,,Proč se ptáš?“ ,,Ať jsem kdo jsem.. Nikoho jsem nezabil! Nikdy! Rozumíš?!“ prudce se na mě otočí. ,,To říkáte všichni! A každej z vás má na svědomí alespoň dvě vraždy! Zasraný vrahouni!“ ,,Já ne!“ zvýší hlas. ,,Ale jestli mě budeš dál štvát ,tak tě na tu pitomou vraždu vezmu jako dobrovolníka!“ ,,To-to je dobrý.“ přikývnu. ,,Přesně. Srabe!“ ,,A co teda potřebuješ?“ Jsem nervózní ,jak pes. ,,Vyřiď Zams ,že ji stále miluji!“ nahne se ke mně tak blízko ,až cítím jeho dech.. Jeho tep. Teda jestli byl mrtvej ,tak teď už rozhodně není!
Přímo před kostelem se srazím s Pakem. ,,Kam tak letíš?“ ,,Byl u mě Chester.. nebo Mady! Mám vzkaz pro Zams.. Uf ..Furt jí miluje ,pak můj táta.. tahá se s ňákou děvkou.. Zabiju ji!“ Pako zavrtí hlavou. ,,Nerozuměl jsem vůbec ničemu ,co jsi teď řekla.“ Zavrtí zklamaně hlavou. ,,Začínám stárnout. Tý mladší generaci už vůbec není rozumět.“ Povzdychne si. ,,Co to mektáš? Vždyť.. Kolik ti je?“ ,,Dvacet pět nedožitých.“ zesmutní. ,,No jo.. Tys vlastně ve třiadvaceti umřel. To mě mrzí.“ Poplácám ho po ramenou. ,,Víš ,co? Někdy ti uspořádám pohřební pařbu na tvou počest ,ale teď spěchám.“ ,,A tobě je kolik?“ zadívá se mi do očí. ,,Bude patnáct. Sakra Pako! Fakt nemám čas.“ ,,Zams tam stejně není.“ Posadí se v klidu na schody. ,,No ,do háje. A kde je? Jak víš ,že tam není?!“ ,,Před čtvrt hodinou šla s Lízalem za Pacoušem.. Je hotovej z Luciferovi smrti.“ ,,A to pak bude hotovej ,až se ten debil zase sešije a vleze do Zuboženýho Světa.“ ,,Ale to bude chvíli trvat ,Mappy.“ Mrkne na mě. ,,Na to ,že Pacouš a Lucifer byli bratranci si nebyli moc podobný. Navíc Pacouš je přes sex a Lucifer přes mrtvoly.“ zívnu. ,,Ale to nic. Mám větší trable ,než je ten rozřezanej vožungr.“ ,,Jaký?“ vyzvídá Pako. ,,Teda musím vám říct pane Libore Paku ,že se mi otčím zamiloval do dvaadvacetiletý káči.“ vzdychnu. ,,Průšvih ,jak Danielova zadnice!“ spráskne ruce. ,,Co budeš dělat?“ ,,Nevim.. Asi si s nim promluvim. Ten rozvod jsem ještě skousla ,ale to ,aby se tahal s ňakou děvkou.. To už je i na mě moc!“ ,,Tak za ním běž! Na co čekáš?!“ ,,Nemůžu. Táta se odstěhoval do vedlejší čtvrti na Marial Street ,kam se pěšky nedostanu!“ ,,Vezmu tě tam autem.“ Nabídne se. ,,Ty máš auto?!“
Za Zuboženým Světe na parkovišti stojí opuštěnej ford. ,,Tak nasedat.“ Zavelí Libor a vytáhne šperhák. ,,Ale to je Zamsino auto..“ škytnu. ,,A dřív to byl můj ford! Jenom si ho vypůjčíme.“ Mrkne na mě. Otevře dveře. ,,Nemáme klíče.“ napomenu ho. ,,Nebudeme je potřebovat.“ Vyštrachá z palubovky nějaký barevný drátky. Za chvilku to zajiskří a mi se rozjedeme po Ezzo Street.
Zastavíme přímo před růžovým domem ,kde je na zvonku napsáno: Karel Dašek a Simona. Ta holka nemá příjmení nebo co? Jmenuje se jenom Simona?! To je divný. Přeskočím plot a ženu se ke dveřím. Pako vejde brankou a napomene mě. ,,Když už tu máme vraždit ,tak se chovej nenápadně!“ poučí mě. Mám chuť mu odseknout ,že nikoho o život nepřipravím ,neboť jsem co? No jsem srab! ,,Na ,navlíkni si to.“ podá mi nazelenalý rukavice. ,,Co to je?!“ ,,Něco ,díky čemu nedostanou tvoje otisky.. Pitomče!“ zavrtí hlavou. ,,Vůbec nemáš kriminální vlohy.“ ,,To mi říkaj i na základce.“ Zašklebím se. Zazvoním na zvonek. Vyjde z nich vysoká ,štíhlá a krásná blondýnka ,ovšem upištěná ,jak myš. ,,Brý den!“ zaskřípu zuby. ,,Je pan Dašek doma?“ ,,Ne.. Kájíček teďka odjel.“ Naduju tváře vzteky. Ona mu říká Kájíčku! ,,A vy jste kdo a proč ho hledáte?“ ,,Jsme ze společnosti úklid s.r.o a jdeme vám uklidit dům..“ zní to jako pohádka. Pako seč se snaží ,tomu dává takový kapky ,že nás brzo vyrazí! ,,Tak jen pojďte. Jsem ráda ,že jste sem konečně zašli. Už tu dlouho nikdo nebyl.“ Pozve nás dál. ,,A budete mi čistit i koberce?“ ,,Jistě ,slečno.. Máme to v popisu práce.“ usmívá se Pako. Dům zvenku vypadá moc hezky a upraveně ,ale zevnitř je to kůlna! Hned vedle botníku se válí sekera. ,,Vem ji!“ bouchne mě s ní Pako do zad. Konečně jsme v obýváku. Tak tady teď můj tatínek žije.. S takovou courou. Pomalu se rozhlížím kolem. ,,Potřebovali bychom utěrky.“ Propne se Libor a vezme si ode mne nenápadně sekyru.
,,Pako ne!“ křiknu ,když vidím ,jak se sklonila a Libor ji vzal sekyrou po hlavě. Všude stříká krev. Je mi na zvracení. ,,Pojď sem a zkus si to sama.“ Podává mi zakrvácenou sekyru. ,,Nemůžu! Nemůžu!“ ,,No tak jí zabij. Vždyť už se jenom trápí!“ drcne do mě. Všechno je tak rychlé.. Tak neskutečné. Pomalu uchopím do rukou násadu. Celá se třesu. Tělo té dívky sebou jen mele. Z hlavy jí stříká krev. Je tmavě červená.. rozlívá se po koberci. ,,Tak dělej!“ zařve na mě Pako. Napřáhnu se a uhodím. Jedna rána padla do zad. Druhá do hlavy a třetí do krku. Už se nehýbá. Jen rudá slizká krev a maso se derou na povrch. Zahodím sekyru daleko za sebe a utíkám ven za dům ,kde si kleknu do trávy a zhluboka dýchám. ,,Zabila jsem…tátovi přítelkyni.. Zabila.. jsem člověka!“ opakuju si do kola a je mi zle. Už to nevydržím. Celý obsah svýho žaludku vyhodím na trávu a svíjím se v křečích. Pako za mnou po chvíli přiběhne. ,,První vražda.. To je normální.“ poplácá mě po zádech. ,,Tak pojď. Už musíme vypadnout. Něco jsem objevil… Pěknou fotečku. Pak ti ji ukážu. Ale teď honem. Tak už pojď!“ vytáhne mě za loket vedle sebe. Jen co se postavím na nohy ,spatřím stříkance krve na jeho obličeji a omdlím.
,,Mappy! Mappy!“ otevřu oči. Ležím na rudým gauči v Zuboženém Světě. Vedle mě Mike a Lízal a klepou se strachy. ,,Co se děje?“ sáhnu si na hlavu ,protože mi třeští. Pak si vzpomenu na všechny ty hrůzy. Sekyra od krve. Promáčený rudý koberec. Pakův obličej poznamenaný vraždou. Moje ruce.. Moje ruce ,které se chopily té násady a dokončily dílo. Pane bože ,jsem vrah! ,,Našli jsme tě ležet před kostelem na schodech a v ruce jsi měla tohle.“ Ukáže mi fotografii ,na které je Simona.. Tátova mrtvá přítelkyně a drží kolem pasu.. ,,To ne! Ona znala Madyho!“ vyjeknu a posadím se. Zamotá se mi hlava ,takže jakoby zdálky slyším Zamsin hlas. ,,Byla to přímo jeho sestra!“ Mike mě přitlačí zpět na pohovku. ,,Nezvedej se.“ zavrtí hlavou. ,,Zams.. To.. To ne! To nemůže být pravda!“ ,,Proč ne?“ ,,Zabila jsem ji!“ vyhrknu a do očí se mi vlijou slzy. ,,Určitě ne ,Mappy. To se ti jenom zdálo.“ Chytí mě Lízal za ruku a uklidňuje mě. Nikdo mi nevěří. Možná je to tak lepší. Začínám myslet na důsledky. Když zjistí ,kdo ji zavraždil.. Půjdu do vězení. Dají mě na elektrický křeslo a zemřu v patnácti! ,,Danieli.. Co by udělali vrahovi ,kterýmu ještě není ani patnáct let?“ polknu. ,,Šel by nejspíš do nějakýho ústavu pro tyhle děti.“ ,,Nedali by ho do basy a pak na elektrický křeslo?“ ,,Ne. Je ještě moc mladej vrah a nemá za sebe a svý činy plnou odpovědnost.“ Pohladí mě po tváři. ,,Jakto ,že to víš?“ zeptám se udiveně. ,,Kam se podíváš ,všude nějaká oběť.. nějaký vrah. Každý ze ZKB zná ,co se s ním stane ,když někoho zabije.“ ,,V ZKB je vrahů až moc.“ zalknu se. ,,Ale Mappy.. My musíme. Jsme zrozeni k bolesti.“
Pozdě v noci ,když už všichni spali.. Ovšem mimo mne. Obličej mé oběti mě pronásledoval pořád . Dívala se na mě ,když jsem stála osamocena na balkoně. Šeptala mi do uší ,že jsem vrah ,když jsem se v noci procházela před kostelem. Nutila mě ,ať se přiznám. Ať má její duše konečně klid. Jako omámená na mě zírala ,když jsem se dívala na její fotku. ,,Jsi vrah ,Mappy. Jsi vrah!“ znělo mi to v uších stále. Jako prokletí. Přemýšlela jsem o tom ,jak se zbavit výčitek za její smrt.. ,,Někdo zabil Simonu!“ zaječí na celou temnou halu Osel. Prodral se mezi spícími ZKB až k nám na balkon. ,,Zams. Někdo zabil Madyho sestru!“ Lízalovo pohled se stočil na mě. ,,Mappy.. tys to neudělala ,že ne?“ procedí skrze zuby. ,,Donutil mě k tomu! Všichni to ví! Stěny to šeptají! Musí to každej slyšet. Umlč je.. Umlčete je sakra!“ ,,Zešílela..“ polkne Osel. ,,Jak jsi mohla zabít Madyho sestru!?“ chytí mě Zams pod krkem a začne mě pomalu dusit. ,,Já.. nevěděla sem.. kdo to je..“ ,,Víš ,co to teď znamená?!“ Jenom přidušeně kňourám. ,,Mady se nasere! Všechny nás podřízne. Chcípneme jeho rukou ,jenom proto ,že tys udělala píčovinu!“ pustí mě. ,,Je to na hovno! Všichni tady chcípneme! Protože ta kráva zabila jedinýho člověka ,kterýho Mady měl ještě rád!“ ukazuje na mě prstem. Jeden ze ZKB ke mně přilítne a nakloní mě přes balkon. ,,Za to tě zabiju!“ syčí. ,,Zube, ne!“ zavrtí Lízal hlavou. ,,Na to ti kašlu. Já kvůli ní nenatáhnu brka!“ zaječí na něj. ,,Jestli to uděláš Zube..“ klidný a hlasitý hlas Paka propluje kostelem. ,,Tak tě sám pohřbím za živa.“ Nikdo se ani nehnul. Zub.. Kluk s černými ,zubatými vlasy mě konečně pustil.
,,Pako.. Ty žiješ?“ zírá přes balkon Zams. ,,Konečně. Zdálo se mi to jako věčnost.“ Protáhne se. ,,Proč chcete Mappy ublížit?“ zeptá se nevinně. ,,Zabila Madyho sestru!“ zasyčí Zub. ,,V tom případě znovu zabijte i mě. Já jsem Simoně zasadil první ránu.“ ,,Ty?!“ fňukne polovina členů ZKB. ,,Ano já.“ pokývá hlavou. ,,Ale Mady nás za to ztrestá.“ zapřísahá ho Osel. ,,Proč myslíš?“ ,,Už zabil Lucifera!“ vykřikne Zub. Všichni ZKB jednotně přikyvují. ,,Lucifera jsem zabil já.“ zívne Pako. Všem padne čelist. ,,Ty?! A proč ,Libore?“ nakloní se přes balkon Lízal ,aby se líp mohl podívat na svého kamaráda. ,,Kul pikle proti Zuboženýmu Světu! Nedovolím ,aby někdo náš svět zničil!“ stiskne ruku v pěst.
Sedím před domem na schodech a povídám si s Banditou-4. ,,Pako odešel hned po svém velkém finálovém proslovu a slíbil ,že se ještě vrátí ,ale teď že prý se musí starat o nemocného přítele ,kterého nám určitě ještě představí.“ Řeknu. ,,Ten Libor je samá záhada.“ Zívne Bady-four. ,,Víš ,Bady.. Když si tak probírám ty poslední dny zpátky zjišťuji ,že se toho událo až moc. Nejdřív se objevily zvěsti ,že Marcus Dylan už opět leží na lůžku v nemocnici Sv. Viktorie pro debili.“ ,,Jak se mohl Marcus proboha dostat ze spáru smrti ,aniž by byl v ZKB. To je další tajemství ,které se asi nedovím.“ ušklíbne se. ,,Někdo by tam měl zajet a Marcuse pořádně proklepnout. Ovšem každý se třese..“ pokrčím rameny. ,,Dokonce i Pako se zrodil ,i když říká ,že svou sebevraždu pouze zahrál ,aby mohl splatit dluh svému vůdci Chesterovi.“ ,,A co Stupid?“ podívá se na mě. ,,Buď běhá mezi námi a nebo se teprve dere hlínou na povrch..“ ,,Nemá ani hrob ,chudák!“ ušklíbne se. ,,Mady ,buď mu země nadevše lehká ,ať se proboha nevyhrabe.. je buď živý nebo mrtvý.“ ,,No ,horší už to být nemůže.“ poposedne si Bandita-4 a natáhne se pro kokosovou sušenku. ,,Jeho sestra ,která padla mojí vinou..“ Teď už se za to ani nestydím! Každý správný člen ZKB prostě někoho zabít musí. ,,Myslíš ,že ožije?“ mrkne na mě Bady-four. ,,Těžko říct. Tady už nevíš ,kdo je mrtvej a kdo živej..“ ,,Není v tom žádný rozdíl ,co?“ ,,Vypadá to ,že ne..“ heknu. ,,Víš ,Mappy.. Nikdy bych neřekl ,že bys dokázala zabít člověka.“ ,,Tak to jsme dva kamaráde!“
Zavibruje mi mobil. ,,Prid ted hned pred starou zoo.mam pro tebe prekvapko.Pako.“ přečtu si smsku. ,,Kdo píše?“ ,,Libor..“ ,,Ten mrtvej?“ ,,Už oživl. Musím před Gangster. Půjdeš se mnou?“ ,,Ani ne. Jsi na mě až moc nebezpečná.“ Stoupne si Bady-four. Doprovodím ho před jeho panelák a pak se rozeběhnu k Zoo.
Proč já jsem sem k sakru lezla! ,,Pako! Já myslela ,že jsme přátelé!“ heknu a tisknu se ke zdi u Zoo. ,,Vždyť jsme přátelé ,Mappy.“ Usmívá se. ,,Tak proč na mě ten debil míří tou vzduchovkou!“ ohlédnu se po rudém číru. Zase má brýle a kabát ,hajzl jeden! podívám se po omlácených cihlách blízko hlavy. Jsou na nich vyšisované potůčky krve.. Luciferovi krve. ,,To ,že tady zhebnul Lucíšek ,neznamená ,že to taky zapíchnu!“ kýchnu. ,,Ale to si nemyslím. Jen tě chci seznámit s tím ,komu jsem nadevše věrný.“ Já to věděla! Nikdy nebyl proti Madymu. Vždycky to hrál! ,,Mappy.. seznam se s mým opravdovým vůdcem..“ Ať to neříká! Nechci ,aby se to všechno opakovalo. Mám z Madyho takový strach ,že jenom při vzpomínce na Zamsino vyprávění se třesu jak osika! Všechny jeho vraždy.. Bolestné činy ,které provázely Zubožený Svět ,když tam ještě vládl. A teď se má zase dostat zpět na trůn?! Proč se sakra odkopal a vylezl z toho hrobu?! Kdo se ho o to prosil. ,,..opravdovým vůdcem Chesterem!“ živý vůdce si sundá brýle a já vidím –díky bohu- hnědé oči. Být modré ,je moje hlava rozplácnutá na téhle zdi vedle Luciferovo zbytků. ,,Chester!“ zalapám po dechu a kleknu si na kolena. Ruce stočím za záda a skloním hlavu. Takhle se vzdává hold našemu milovanému vůdci!
,,Musíme honem do Zuboženého Světa! Zams bude mít radost! Stále tě miluje!“ poskakuji kolem Chestera. ,,Byla mi věrná?“ usmívá se. ,,Určitě.. Furt o tobě mluvila.. Myslela na tebe. Pod polštářem má tvojí fotku a když všichni usneme ,dívá se na ní. Jednou jsem ji při tom chytila.“ ,,Budu šťastnej ,když budu zase s ní. Strašně se mi stýskalo.“ Vzdychne. ,,Ale teď do kostela nemůžu.. Ještě ne! Abych se opět chopil vůdcovství ,nesmím spěchat.“ Sedíme schováni za zdí staré Zoo. Pako drze odrazuje Gangstery od našeho šmírování. ,,A ty.. kdy ses vyhrabal?“ zadívám se na Chestera. ,,Nevyhrabal. Vůbec jsem nezemřel. Ztratil jsem spousty krve ,ale Pako mi pomohl.“ Vděčně se po něm ohlédne. ,,Takže zase žádný kouzlo?“ řeknu zklamaně. ,,Jaké kouzlo?“ ,,No.. Nesmrtelnost.“ ,,Snad pořád nevěříš ,že jsme nesmrtelní?!“ ,,Je to krásné.. Věřit.“ Zavřu oči. Přemýšlím, kdy jsem Chestera viděla poprvé.. Na hřbitově! Schovával se za Madyho hrobem. Další setkání se událo u mě v pokoji ,kdy se mi svěřil ,že Zams stále miluje.. A teď?! Zářím štěstím ,že oživl Chazzy ,nikoliv Mady. Po návratu Madyho by v Zuboženém Světě nastalo opravdické peklo!
Zubožený Svět je v pohybu. ,,Zube ,ohni se a vytři to v tom rohu pořádně nebo ti nakopu prdel!“ zívne Pako. Rozhazuje rukama ,lítá po kostele a nutí každého ,aby uklízel. ,,Mappy? Nevíš ,kdo má sakra přijít?“ klečí Lízal na kolenou a drhne podlahu. ,,Vím.. Ale nemůžu říct.“ Usměju se. ,,Nikdo nemůže nic říct! Ty tajemství tady už jsou děsný.“ Žbrblá pro sebe. ,,Chlapi ,teď se pohněte ,vyhodíme ten hnusnej rudej gauč.. Vůbec se sem nehodí! Venku mám novej.“ Kývne hlavou Pako a cpe se na balkon ,odkud po půl hodině vynesou rudou pohovku. ,,To nám byl čert dlužen!“ kýchne Osel. Vyběhnu ven a rozhlídnu se po té novince. Když to spatřím ,spadne mi čelist. ,,Tak to koukáš ,co Mappy?!“ poplácá pohovku. Je to hrozný! Snad ještě horší a nevkusnější než byl ten rudý gauč. Plácnu se do čela. ,,No tě pic ,teda.“ ,,Co to povídáš?! Vždyť je krásnej!“ proplete se k němu Zams a uvelebí se na něm. ,,Kláro dolu. Jdeme ho odnést.“ Chytne ji Pako za kotník. ,,Libore! Ty Pako.. neříkej mi jménem!“ kopne ho. ,,A ty mi taky neříkej jménem!“ Zakření se Libor a začne rvát ,spolu s Lízalem a Oslem ,pohovku do Zuboženýho Světa. Když je na svém místě ,založí si Zub ruce v bok a prohlíží si ji. ,,Myslím ,že je to bombastický.“ Pokývá. ,,Myslím ,že všichni členové ZKB jsou padlý na hlavu ,protože ten hnusnej zelenej gauč je ještě hnusnější než ten rudej. Slovo vkus se asi v Zuboženým Světě moc často nevyskytuje ,co?“ přežvykuju. Pako s Lízalem se jen usmějou. ,,Však ona z toho vyroste.“ Mrkne na ně Zams. Nehodlám to dál řešit ,musím popadnout hadr a jít utřít rámy všech obrazů.
Je den D! Den ,kdy náš vůdce Chester ,obávaný Stupid a milovník tetování ,oficiálně vstane z mrtvých a vstoupí mezi nás. ,,Mám z toho děsný nervy!“ pípnu a už po padesáté si upravuji límec u své šedé košile. ,,Vypadáš skvěle. Buď v klidu. Všichni budou z návratu našeho vůdce totálně vodbouraný.“ kývne Pako a narve se do zářivých oranžových kalhot. ,,To tam jdeš jako popelář?“ kýchnu. Libor tuhle poznámku přejde bez povšimnutí a raději si obuje červené boty. Doufám ,že nebudu člen Zuboženého Světa natolik ,abych ztratila svůj vkus. Ostatní si určitě museli všimnout ,že na to ,že jsme lidi šedé krve a máme nosit šedý hadry ,každý chodí oblečený jako kašpar! Nemají vkus! Už ten děsnej zelenej gauč je k zblití! ,,Proč tě to tak trápí? Je to jenom pohovka..“ pokrčí Pako rameny. ,,Ale jde o naši image! Image ZKB! Vždyť z nás bude mít každej prdel!“ ,,Tak hele ,maličká. Nikdy nám nešlo o to ,jaký mají lidi o nás mínění. Žijeme svůj život a sereme na ostatní. Tenhle svět je temnej až hrůza! Proto jsme si našli svůj svět ,kde nás nikdo nebude buzerovat za to ,jak chodíme oblečení ,jak se chováme ,jak mluvíme. Copak to nechápeš? Za nás nemluví naše oblečení ,ale naše činy. To je naše image! Nahánět všem hrůzu tím ,že se nebojíme vraždit. Že dokážeme být krutí! Mateme je tím ,že chodíme chaoticky voblíknutý.. Kdybychom byly spořádaní ,dalo by se určit ,co uděláme.. dalo by se z toho poznat ,že nejsme jen vražedný stroje ,ale i lidi.. A že máme city a srdce. Oni nesmějí poznat ,jací jsme! Proto ten nevkus.. Ten chaos..“ dopoví. Stojím s otevřenou pusou. ,,Už to chápu. Jsme jako normální lidi.. ale oni to nesmí vědět ,protože..“ ,,By toho mohli využít. Lidi jsou hovada! Ale my ne..“ ,,My jsme štvaná zvěř.“
Tisíce svící září v kostele a každý člen ZKB ,chaoticky vystrojen ,klečí na kolenou a s otevřenou pusou vzhlíží k našemu vůdci Chesterovi ,který jde přímo k oltáři. Já s Liborem po stranách za ním. Jak krásné je ,užívat si obdiv ostatních a vědět ,že tímto činem se v posloupnosti ZKB dostanu zas výš mezi hlavní otroky a že mé slovo bude znít Zuboženým Světem hlasitě a nikdy nebude zatraceno ,tak jako jsme nikdy nezatratili naše milované vůdce.
Chester dlouhými kroky vstupuje k otáříku ,před kterým klečí Zams. Po tvářích jí stékají slzy a její pohled nepatří nikomu jinému než její znovuzrozené lásce. ,,Zams.. Miláčku ,nevytírej mi tu podlahu.“ Usměje se Chester a chytí ji za ruku ,vytáhne k sobě. Nikdy Zubožený Svět nezažil šťastnější chvíli ,než když se tito dva setkali. Kolik největších osobností ZKB procházelo uličkou k oltáříku? Málo.. Naše populace Štvané zvěře není tak rozsáhlá jako obyčejné lidstvo ,ale je mnohem výjimečnější. Vždyť kolik lidí na světě je Nesmrtelných tak jako my?
,,Mappy.. Bylo to skvělé. Zubožený Svět má zas vůdce..“ ,,A Zams má svou lásku. Vše je v pořádku.“ vzdychnu. ,,Jsem rád ,že to takhle dopadlo.“ Pohladí mě po vlasech. ,,Ještě věříš ,že jsme nesmrtelní?“ ,,Nikdy nepřestanu věřit. Jsme nesmrtelní ,Pako. Teď už to chápu. Nikdo z nás nedokáže vstát z mrtvých ,ale naše duše nikdy nezemře. Bude uchována v Zuboženém Světě navždy..“ ,,To máš pravdu.“ Sedíme na schodech před kostelem a posloucháme radostné hlasy ze Zuboženého Světa. ,,Nedávno jsem si vzpomněl na Simonu..“ ,,Zabila jsem ji.“ ušklíbnu se. ,,Až mě zavřou ,zabijí oni mě.“ ,,To nejspíš ano ,Mappy.. Chtěl jsem ti jen říct ,že.. Už jsi nesmrtelná.“ ,,Protože jsem ji zabila?“ ,,Ne.. Protože jsi ukázala ,že do ZKB patříš a dokážeš se lišit od ostatních svými činy.“ ,,Kolik je v ZKB vrahů?“ ,,Velmi málo ,Mappy.“ Típne cigaretu. ,,Mady byl vrah se vším všudy ,ale neměl před sebou budoucnost. Já.. Já jsem vraždit musel ,abych zastavil Lucifera ,ale ty.. Ty nás proslavíš. Budeš mnohem známější než Mady a nebudeš se bát smrti jako on.“ ,,To mi předpovídáš budoucnost?“ uchechtnu se. ,,Ne. Budoucnost si každý tvoříme sám. Jen ti dávám možnost ,jak se zviditelnit nikoliv svým oblečením ,ale činy.“ Vezme zabalený balíček vedle sebe a podá mi ho. ,,Co je to?“ ,,Tvá budoucnost.“ Rozbalím hnědý papír a zadívám se na stříbrný nablýskaný revolver..