Ahoj zlato, ozvalo se, než jsem stačila vystoupit z auta… Robe lásko, lekla jsem se tě. Ale Lauro já nejsem přeci strašidlo, kolikrát ti to budu říkat? S výbuchem smíchu mi to Rob říkal a já z něj nemohla, vystoupila jsem z auta objala ho a políbila jak to měl rád…
Miláčku? Ano, odpověděla jsem a otočila se směrem k Robovi… Tak tohle je Chesterova žena Sue a Chezz… toho ale znáš, tak to ho nemusím představovat ne? Ne to víš že nemusíš… Ahoj Sue, jak je? No fajn co ty? …
Po pár hodinách jsme se ze Sue tak moc spřátelili, že nechali kluky samotné ve studiu, a šli nakupovat do města… úha, to bylo hadrů…
No jo jsme pak museli klukům dělat maškarní na zahradě, sousedi z nás nemohli… Lásko? Copak je? Pojď sem prosím… co se děje? No máme pro tebe novinku. Mezitím Sue přišla k nám všem… A Chester nám řekl, že bude táta…waw, ta to jsme dvě.. co??? Lauro ty taky? Jo já taky chtěli jsme vám to říct už včera ale jaksi s toho sešlo…
O několik týdnů později, jsme šli se Sue k Chesterovi, který ale nebyl doma. Kde může být Lauro? Zeptala se mě Sue. Já nevím vážně nevím … hele já mu zavolám Su… oki tak jo volej. Nic nezvedá to… a teď dokonce i vypl telefon… mám o něj strach, je to můj brácha!!!
Hele mám nápad Lauro, když měl třeba jen blbej den, šel do toho parku, no tam u … sakra si nevzpomenu… ale jo jen na to nemysli .. oki …
Jo vzpomněla jsem si kde to je… navedu tě tam… fajn jedeme!!! No a tak jsme nastartovali auto, a jeli tam. Sue mě navigovala kudy mám jet… cesta byla krátká a mi byli na místě… park jsme prošli křížem krážem a nic…
Na rohu u zdi, krčil se Chester, měl ruce od krve, a pevně si držel břicho… Brácha!!! Co je ti sakra mluv!!! Nic Chester ani necekl. Jen hodně z těžka dýchal.
Okamžitě jsme se Sue zavolali sanitku, ta na místě byla za necelých pět minut. Naložili jej, a prchali do nemocnice, kde Chestera hned operovali. Měl hlubohou bodnou ránu v břiše… která mu dávala jen hodně malou naději na uzdravení… po čtyřech hodinách na operačním stole, přišel doktor, že ho převezli na pokoj, ale že tam za ním budeme moc až zítra. A tak jsme se Sue jeli domů… obě ubrečený a černý oči od řasenek, přijeli jsme domů,kde jsme to říkali klukům, a že se bojíme, aby to vůbec přežil…
Celou noc jsme se Sue probrečeli a proleželi u televize… mohli jen čekat, na návštěvní hodiny…
Hele za 20minut začínají návštěvy, já už jedu Sue pojď… přišli jsme tam, na sesterně se zeptám kde přesně leží Chester Bennington… ona pověděla, : "ale tady nikdo takový neleží… " si ze mě děláte asi srandu že? Měšla jsme divné tušení a to se vyplnilo… přišel hlavní lékař a já se ho zeptala, jestli tu je Chester Bennington… Ano ten tu byl… Jak jako byl??!!!!! Vyhrkli mi z očí velké slzy, Je mi líto, paní Bourdonová a paní Benningtnová… se Sue to seklo, jsme jí tak sbírali ze země…
Tak příšerně mi po něm bylo smutno, a výčitky svědomí, že jsem mu nestihla ani říct, jako moc ho mám ráda a že jsem ráda že ho mám… Přijeli jsme domů. Už před barákem jsem troubila, a Rob vylítl ze dveří a spěchal k nám… Viděl jak Sue leží na zadním sedadle a brečí, je mimo.. Rob jí vezme do náruče, a odnese k nám do postele, aby si odpočinula…
Mš se ujme Mike, a pomůže mi dovnitř… pověděla jsem klukům co se stalo, že Chester umřel. Sue se totálně složila.
O několik dní později, se Sue nakonec s Chesterovo smrti vydrápala… vyšla zase na ulici mezi lidi… nechtěla jsem aby byla sama doma, a tak byla u nás… a asi po měsíci, kdy už nechtěla být u nás, sbalila kufry a chtěla odvést domů.
Sue nedělej to… radila jsem jí, ale ona má tvrdou hlavu a stála si za svým, konečně jsme dorazili k ní domů. Vrazila klíč do zámku, a začala brečet.Sue pojď pryč… Nech mě sakra!!! Odpověděla Sue, já na ní nebyla naštvaná, umřel jí manžel… Mě brácha…
Otevřela a pomalu vešla, okna byla otevřená, a tím pádem jí projel vánek jeho vůně a celého jeho "já"…
Vrátila se domů, vybalila věci a poslala mě domů, že to zvládne.. dala mi pusu na tvář a poděkovala… objala jsem jí,a řekla " nemáš zač"…
Jo válčili jsme spolu krásně, ze srandy se mlátili polštářema a provokovali kluky s kapely a zpívali jim do jejich zpěvu. No to bylo žůžo… provokace taky práce ne? Jasan jdeme na ně, no jo jenže mě čapl Rob, a Sue Mike, a odtáhli nás na chlapecké záchody, a zamkli nás tam. No jo to byl trapas
Jako blááááázen.. hiih, no jo pak ale nějakej chlapík otevřel dveře, a viděl nás tam. Tak rychle jsem Sue neviděla běžet. Prdel musí být pořád, vypadalo to, že se konečně Sue dostala s toho, že nás opustil takovýmhle způsobem náš milovaný Chester… jenže zdání klame!!!
O pár měsíců později se Sue byla nezvěstná, nikdo nevěděl kde je co s ní je ani nic jiného o ní… venku zuřila fakt krutá zima, každou chvíli vichřice a velké výkyvi počasí… No a tak jsme museli očistit Robův hrob dát kytky, i když zmrzli, ale byli tam, a jeho hrob nebyl tak tmavý-…a tak jsme tam šli… Chesterův hrob byl zavát sněhem a chtěli jsme ho odhrabat… jak hrabeme, tak narazíme na Sue… už se jí nedá pomoct… umřela z lásky k člověku, kterého milovala…